Harari: Určité typy dohledu mohou vést ke vzniku dystopického, totalitního režimu

Změny na trhu práce by mohly vést ke kolapsu organizované práce a také k růstu „třídy nepotřebných“, varoval izraelský historik.

Historik Juval Noach Harari poskytl rozhovor německým novinám Deutsche Welle. Z rozhovoru vybíráme hlavní myšlenky prominentního izraelského historika, autora bestselleru „Sapiens. Stručné dějiny lidstva“. Celý rozhovor najdete v anglickém jazyce v odkazu.

Podle Harariho není hlavním nebezpečím virus sám o sobě. Jsou jím spíše naši vnitřní démoni, nenávist, lakota a ignorance. Lidé na virus zatím neodpovídají globální solidaritou, ale spíše nenávistí, obviňováním jiných zemí nebo etnik.

V demokracii není zcela mimo naši kontrolu to, zda pandemie povede nebo nepovede k posílení dohledu.  Určitou kontrolu nad politickým systémem máme, a i když nyní nejsou volby, politici mají veřejnou odpovědnost. Pokud se veřejnost bojí epidemie a chce silného lídra, pak to otevírá podle Harariho možnosti pro diktátory. Nicméně v případě, kdy se veřejnost postaví krokům, které jdou příliš daleko, je možné nebezpečný vývoj zastavit.

Podle Harariho současná celosvětová krize ukázala, že lidé důvěřují vědě více než čemukoliv jinému, a to navzdory tvrzení populistů, kteří vědce vykreslují jako lidu odcizenou elitu.

V případě, že dojde k posílení dohledu nad občany, musí dojít k posílení dohledu nad vládami, uvádí dále Harari v souvislosti s nástupem digitálního dohledu.

Měli bychom být velmi, velmi opatrní, pokud jde o dohled prostřednictvím implantace do kůže. Jedna forma digitálního dohledu (například prostřednictvím mobilních telefonů) odpovídá vnějšímu sledování, tj. toho, kam lidé chodí, koho potkávají, co sledují v televizi nebo na internetu. Netýká se lidského těla. Podkožní sledování však monitoruje to, co se děje uvnitř těla – teplotu, tlak nebo rytmus srdce, ale nakonec i aktivitu mozku. Harari říká, že tímto způsobem je možné vybudovat totalitní režim. Sledování toho, co čtu nebo co sleduji v televizi, ukazuje na politické názory nebo osobnost, ale monitorování teploty a krevního tlaku v souběhu s tím, co sleduji nebo čtu, to podle Harariho umožňuje „cítit každý moment“ a jednoduše to může vést k dystopickému totalitnímu režimu. Takovému vývoji je podle Harariho nutné zabránit a jde mu zabránit jedině tak, že si především uvědomíme, nakolik je to nebezpečné a budeme opatrní ohledně toho, co dovolíme, aby se v nouzovém stavu přijalo za opatření.

Současná ekonomická krize dramaticky zvyšuje nebezpeční vzniku „třídy nepotřebných“. Přispět k tomu může podle něj kombinace faktoru nárůstu automatizace, kterou posílala karanténní opatření v řadě zemí, a deglobalizace, která povede k přesunu pracovních míst. Může k tomu dojít i v bohatých zemích, krize způsobuje obrovské změny na trhu práce. Lidé pracují z domova – a pokud nebudeme opatrní, může to vést ke kolapsu organizované práce alespoň v některých sektorech výroby. Harari zdůraznil, že se nejedná o nic nevyhnutelného, ale o otázku politických rozhodnutí. Vlády teď finančně zachraňují průmysl nebo korporace, a mohou stanovit takové podmínky záchranného financování, které ochrání pracovníky. Všechno je o rozhodnutích.

Pandemii budou podle Harariho budoucí historici vidět jako bod obratu. Jakým směrem obrat půjde, zase záleží na našich rozhodnutích.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.