Války paměti nebojují o území, bojují o význam slov. V případě těch posledních se jedná o slovo „osvobození“, míní Ivan Krastev.
Bulharský politolog Ivan Krastev se pro Deutsche Welle zamyslel nad sporem o historickou paměť ve východní Evropě v souvislosti se 75. výročím konce druhé světové války. Článek nabízíme v rámci sledování různých zajímavých názorových trendů současnosti. Krastev v úvodu píše, že politickou představivost 21. století budou spíš utvářet pandemie, technologie, migrace a klimatická změna, než že by to byly vzpomínky na konec války.
Vedle nemoci COVID-19, míní Krastev, udeřil na Evropu letos i jiný virus, virus historického revisionismu. V Rusku a v některých zemích východní Evropy je možné sledovat využití vzpomínek na válku jako zbraně. Odmítání vládního výkladu je pak považováno za zločin.
Krastev dále píše, že první obětí války je pravda. V případě válek paměti je to podle něj komplexita, složitost. Propaganda ohledně druhé světové války v Rusku nebo v zemích východní Evropy není dobrou vizitkou.
Kremelský výklad dějin říká, že každý, kdo je proti sovětské okupaci východní Evropy po roce 1945 je fašista a každá kritika politiky Stalina je vědomou snahou zmenšit význam Rudé armády v porážce fašismu. Ve východní Evropě zrcadlí tento výklad: každý, kdo bojoval proti Sovětům, včetně spojenců nacistů, je hrdina. Krastev připomíná: dějiny jsou složitější. Neznamená to, že obě strany tohoto sporu se mýlí stejně. Kreml může legitimně trvat na tom, že obětování sovětského (zdůrazněno sovětského, a nikoliv jen ruského) lidu si zaslouží uznání.
Války paměti nebojují o území, bojují o význam slov. V případě dnešních rusko-ukrajinských, rusko-polských a rusko-českých válek paměti jde o boj o slovo „osvobození“.
V roce 1985 německý prezident Richard von Weizsäcker nazval 8. květen dnem osvobození. Němci se podle něj nemohli vidět jako oběti, protože přispěli k utrpení jiných. Měli ale podle něj právo na to vidět konec války jako osvobození, protože Německo bylo poraženo a získalo tím svobodu. To, na čem záleželo, nebylo vítězství, ale svoboda. To je něco, co se v dnešním Kremlu vytratilo. Na rozdíl od západní Evropy nemohou země střední a východní Evropy nazvat 8. květen dnem osvobození, míní Krastev. Rudá armáda v roce 1945 tyto země neosvobodila, zatímco ale slavila vítězství nad nacistickým Německem. Ruský prezident Vladimir Putin podle Krasteva nerozumí tomu, že fakt vyhnání nacistů z východní Evropy Rudou armádou jemu ani Rusku nedává právo požadovat, aby to jako osvobození viděla i východní Evropa. Oběti sovětských vojáků si zaslouží úctu a pokusy zmenšit roli SSSR v porážce Hitlera se rovnají historickému revisionismu, dodává dále.
Nicméně sochy sovětských maršálů a tanků nemohou být nazvány pomníky osvoboditelů, pokud je jako takové nevidí Východoevropané sami.
Byl to německý prezident a ne spojenci, kdo podle Krasteva prohlásil 8. květen za den osvobození. Východoevropané sami rozhodnou, který den budou nazývat jejich dnem osvobození.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.