Ivo Šebestík glosuje úvahy o přestěhování amerického velitelství pro Německo do Belgie.
Patrně každý člověk ví, že ústředí Severoatlantické aliance sídlí v belgickém Bruselu. V současné době Spojené státy snižují počty okupačních vojáků v Německu o necelých 12 tisíc osob. Část toho počtu se vrátí do USA a přibližně stejný počet vojáků bude rozmístěn na dalších vojenských základnách, které mají Američané v Evropě.
Právě tyto americké vojáky by velmi rádo přijalo Polsko, které vytváří po celé Evropě dojem, že mu hrozí nebezpečí z Ruska. Takže raději než Rusy, kteří se k okupaci Polska nechystají, chce být Polsko okupováno vojáky Spojených států. Inu, proti gustu žádný dišputát. I u nás žijí lidé, kteří by za americké žvýkačky třebas i duši vyměnili.
Jak ale souvisí rozhodnutí Washingtonu omezit vojenskou přítomnost (roztomilý eufemismus pro okupaci) v Německu s hlavním stanem NATO v Belgii? Docela prostě. S omezením počtu amerických vojáků v Německu vznikl nápad přemístit americké vojenské velitelství z německého Stuttgartu někam do Belgie. Tedy blíž k velitelství NATO. Že by také do Bruselu?
Tento krok je v podstatě racionální, neboť není asi důvod, aby měly Spojené státy velitelství svých jednotek v Německu několik stovek kilometrů daleko od velitelství svého „B“-týmu v Bruselu, když NATO a Pentagon jsou v podstatě jedna a táž firma se dvěma logy. NATO si plní úkol strašit Rusko rozšiřováním a vybírat od každé členské země každoročně alespoň dvě procenta jejich HDP na „obranu“, a potom organizovat distribuci těchto peněz do kapes podnikatelů tvořících vojensko-průmyslový komplex Západu, zejména USA. Proficiat![1] No a Pentagon se ve spolupráci s Bílým domem a Kongresem USA stará zase o to, aby bylo na světě dost krizí a ohnisek konfliktů, které tyto nákupy a prodeje ospravedlňují před veřejností, která by nesouhlasila s militaristickým avanturismem, ale s obranou hodnot souhlasí vždy. A právě proto mainstreamová média toto vše pospolu vysvětlují jako ochranu „našich hodnot“.
Je asi docela kuriózní, že evropské státy svěřily svoje armády i vojenské rozpočty, a tím i svoji vlastní bezpečnost a vojenská tajemství, pod dohled jedné supervelmoci. Ale na druhé straně je asi třeba říci, že žijeme v epoše, ve které už není kuriózní vůbec nic. Co bývalo podivné ba i směšné, stává se normou, nelítostně vyžadovanou normou! A co bývalo hrozivé stalo se vítaným. Vlastně, nepochopitelně kuriózní je už jen to, co bývalo kdysi úplně normální.
Vysvětlivka
[1] Ať slouží! Latinské rčení, podobné tomu, jež praví: „Prosit!“ Na zdraví.