Co ve skutečnosti stojí ve zcela konkrétních číslech za stále ostřejší šikanou Číny ze strany USA.
Dilip Hiro rozebírá důvody nástupu Číny. Tvrdí, že USA se nesnaží vrátit se ke své technologické dominanci, místo toho jen šikanují Čínu a uvalují na ni technologické zákazy.
Trumpova administrativa je zaměřená na šikanování Číny. Čím dál zuřivější kritika má už trvalý charakter.
Členové kabinetu šíří čím dál více nenávistnou rétoriku vůči Číně, ředitel FBI Christopher Wray dokonce přirovnal čínského prezidenta Si k Josifu Stalinovi. Mike Pompeo se pustil do „zbankrotované marxisticko-leninské ideologie“ Číny, s níž jde ruku v ruce touha po globální hegemonii (zapomeňte na to, která země si ve skutečnosti tu globální hegemonii nárokuje).
Pentagon v takové situaci rozmísťuje vojenské jednotky v Jihočínském moři a ministr Pompeo říká, že spojenci USA si musejí vybrat mezi „svobodou a tyranií“. Co doopravdy stojí za nenávistí vůči Číně?
Nu, za prezidenta Donalda Trumpa USA prostě za Čínou ztrácejí. Wray to sám řekl: ekonomicky a technologicky je Čína už na úrovni USA. Jednoduše řečeno, Čína jde nahoru a USA dolů. Nejde jen o Trumpa, protože na pádu USA se „pracovalo“ dlouho.
Co říkají fakta?
Fakta mluví sama za sebe. Čína obstála ve Velké recesi, nahradila Japonsko jako druhou největší ekonomiku v roce 2010. V roce 2012 nahradila USA v pozici největšího obchodníka světa (součet exportu a importu), což je pozice, kterou USA držely 60 let. V roce 2014 se čínský HDP, měřeno v paritě kupní síly, dostal nad ten americký. USA byly přitom největší ekonomikou světa od roku 1872!
V roce 2015 čínská vláda vydala plán „Made in China 2025“, což zahrnuje rozvoj 10 odvětví high-tech, včetně elektroaut, informačních technologií další generace, telekomunikací, robotiky a umělé inteligence. Jde ale také o zemědělskou technologii, či o biomedicínu a vysokorychlostní železnice.
Čína v plánu cílí na 70% soběstačnost v high-tech a dominantní pozici na světových trzích do roku 2049, což je sto let od založení Čínské lidové republiky. Polovodiče jsou klíčové, Čína se má stát globálním lídrem v jejich produkci do roku 2030.
V roce 2018 se lokální výroba čipů posunula kupředu. V roce 2019 Americká asociace polovodičů uvedla, že USA jsou v této oblasti světovým vůdcem – vyrábí téměř polovinu světového tržního podílu, ale hlavním ohrožením je Čína, která provádí obrovské státní investice do výzkumu.
USA už zaostávají za Čínou ve vědeckém a technologickém výzkumu. Čínský podíl v globálních publikacích týkajících se fyziky, matematiky a podobně se zčtyřnásobil v letech 2000–2016 a překonal ty americké.
V roce 2019 se poprvé od vedení statistiky přihodilo to, že USA nebyly zemí s největším počtem patentů. Podle Světové organizace pro duševní vlastnictví je Čína překonala. Huawei má už třetím rokem za sebou podstatně víc patentů (téměř dvojnásobek) než americký Qualcomm.
A vzdělávání? Kalifornská univerzita je na špici v aplikacích, ale na druhém místě je čínská univerzita. Z pěti nejlepších univerzit na světě jsou tři čínské.
Technologičtí lídři (v oblasti konzumu) v USA byly Google, Apple, Amazon a Microsoft. V Číně Alibaba, Tencent, Xiaomi a Baidu. Jsou to soukromé firmy.
Jenže Microsoft vznikl v roce 1975, Apple 1976, Amazon 1994 a Google 1998. Tencent je nejstarší z čínských firem, byl založen krátce po Google. Alibaba vznikl v roce 1999, Xiaomi v roce 2010.
V roce 2005 nebyla Čína spokojena se svým inovačním systémem a naplánovala proto 20 megaprojektů, od nanotechnologií po nové léky. V roce 2000 jen 2 % Číňanů používalo internet. Baidu se stal čínským vyhledávačem a konkurentem Google, penetrace internetu se v roce 2009 dostala na 29 %.
Když inovace a podnikání hrají prim
Když se dostal k moci současný prezident Si, zavedl kampaň na podnikání a inovace. Tencent přichází s aplikací WeChat. Alibaba vchází na newyorskou burzu, Baidu se ponořil do umělé inteligence a jeho vyhledávač používá 700 milionů Číňanů.
V roce 2019 měla Čína 206 soukromých startupů překračující hodnotu 1 miliardy dolarů. Více než USA. Jack Ma je symbolem nové čínské éry, spolu s firmou Alibaba, kterou založil s přáteli. Je to druhý nejbohatší muž v Číně. Jeho protějšek je Jeff Bezos a Amazon.
Čína je i první v platbách přes mobilní telefon. V pandemii ještě úřady povzbudily občany, aby používaly platby online.
V roce 2012 založil mladý čínský podnikatel, Čang I-ming, firmu ByteDance. Ta je známá mimo jiné i aplikací TikTok. Tato aplikace pronikla i do USA. 165 milionů Američanů si aplikaci stáhlo, což Trumpova administrativu rozčílilo do běla. Trumpovu reakci známe. Chce, aby aplikace TikTok i WeChat nemohly fungovat v USA, ledaže by ovšem byly prodány nějaké americké firmě….
Největším vítězem ve spotřebitelské elektronice a telekomunikačních technologiích je ovšem Huawei. Tato firma je v centru geopolitického soupeření USA a Číny. Huawei byla založena v roce 1987, funguje ve 170 zemích, roční obrat je 122,5 mld. dolarů.
V roce 2012 překonala svého dávného rivala, Ericsson, jako největšího dodavatele telekomunikačního zařízení s globálním podílem 28 %. V roce 2019 se stala druhým největším producentem telefonů, překonala Apple, první byl Samsung.
Řada faktorů přispěla k neuvěřitelnému úspěchu Huawei: jejich byznys model, osobnost zakladatele Ren Čeng-feje, státní podpora technologií, ale i to, že firma je vlastněna zaměstnanci. Huawei si dala jako priority potřeby zákazníků. Protože neměla nutnost vykazovat neustále rostoucí zisky, investovala 15–20 mld. dolarů do vědy a výzkumu. Každý rok.
Tím lze vysvětlit úspěchy Huawei. Zakladatel firmy Huawei uvedl, že firma má 2570 patentů týkající se technologie 5G. Není divu, že v závodu o 5G byla Huawei první.
Obrovský úspěch Huawei vyděsil americkou administrativu, která se stále více blížila konfliktu s Čínou. Od roku 2019 následují zákazy – dodávat Huawei software, později i mikročipy, vše se zdůvodněním americké národní bezpečnosti.
Bílý dům nelenil a zahájil globální kampaň proti této firmě a aplikaci jejich technologií 5G. Americké útoky zatím nezastavily komerční úspěchy Huawei, a zakladatel Ren obvinění USA odmítá.
Kroky USA nejsou ničím jiným než vyjádřením americké frustrace z Číny. Ať už si to uvědomují, nebo ne, americké století je u konce. To ale neznamená, že nelze americkou pozici zlepšit.
Pokud USA odloží své mylné představy o nadřazenosti, pak by budoucí administrativa mohla přestat šikanovat Čínu a snažit se zakázat její technologicky úspěšné firmy. Místo toho by se měla spíš čínským příkladem inspirovat. Tedy mít vlastní dlouhodobou technologickou strategii. Jenže, jak dostatečně ukázala pandemie koronaviru, plánování není jaksi něco co „velmi stabilní génius“ v Bílém domě ovládá.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.