Mladí lidé z šesti největších běloruských měst dávají přednost EU před Ruskem. Bělorusko si ekonomicky představují jako Švýcarsko, Německo nebo Švédsko.
Podle průzkumu německého Centra pro východoevropské a mezinárodní studie měl prezident Alexandr Lukašenko v červnu letošního roku podporu 10 % mladých. Centrum provádělo průzkumy veřejného mínění mezi mladými Bělorusy od roku 2019. Průzkum představil na webu The Conversation Félix Krawatzek.
Další průzkum Centra dokládá, že mladí v Bělorusku se obrací od Ruska směrem k Evropě. Ovšem ještě jiný průzkum (který Krawatzek jen zmiňuje) na začátku roku 2020 ukázal ale také na to, že Bělorusové jsou spokojeni s tím, že je jejich země mírně proruská.
Nicméně mladí lidé pod 40 let by si výrazněji přáli sblížení se Západem. Průzkum se konal v červnu mezi dvěma tisíci mladými Bělorusy ve věku mezi 16 až 34 roky, a to včetně voličů (mezi 18 a 34 roky) v červnu 2020. Respondenti pocházeli z šesti největších měst Běloruska.
Od posledního průzkumu v roce 2019 se mladí Bělorusové výrazně posunuli od bližších vztahů s Ruskem k hledání bližšího vztahu se zeměmi EU. Celkem 55 % mladých si nyní přeje bližší vztahy s EU, a to v kontextu zhoršení vztahů s Ruskem v poslední době.
Dále si 70 % dotázaných mladých Bělorusů nepřeje unii Běloruska s Ruskem. Výsledky průzkumu ukázaly také na jasné rozdělení mezi těmi, kteří žijí na východě země a těmi ze západních částí země. Respondenti z východu jsou o dost kritičtější k EU a spíše se kloní k Rusku. Dalším zjištěním průzkumu je, že sklony ke sblížení s EU mají mít vzdělanější mladí Bělorusové, kteří nesledují státní média. Rusku dávají přednost méně vzdělaní a politicky pasivní, tvrdí dále průzkum.
Současné protesty představují „národní obrození“, píše autor. Mnozí z protestující využívají symboliku z doby Běloruské národní republiky v roce 1918 namísto současné běloruské vlajky. Otázka běloruské identity je proto klíčová pro současné protesty. Běloruský jazyk je marginalizován od doby kolapsu SSSR, prezident Alexandr Lukašenko raději mluví rusky. Běloruština je znakem disentu. Mladí lidé zařazení do průzkumu mluví rovněž hlavně rusky. Jen každý třetí ale ruštinu vidí jako svůj rodný jazyk. Přesto ale průzkum zjistil, že mladí Bělorusové nemají větší zájem mluvit bělorusky. Ukazuje to na to, že jazyk není politickou nebo sociální otázkou. Starší a vzdělanější respondenti mají ale větší zájem o komunikaci v běloruském jazyce.
Protestující nicméně volají po autonomii k tomu, aby mohli udělat politickou volbu například v otázce národních symbolů.
Průzkum z června 2020 také ukázal na představy mladých Bělorusů o tom, jakou zemi by mělo Bělorusko připomínat v politickém a v ekonomickém smyslu. Nejčastěji se ve spojení s ekonomikou zmiňovalo Švýcarsko, na druhém místě Německo a na třetím Švédsko.
Všechny tyto poznatky svědčí podle článku o tom, že se mladí lidé v Bělorusku stále více orientují na EU a odklánějí od Ruska a od sovětských hodnot, které s ním jsou asociovány. Pokračující mobilizace je tak součást nového politického obrození, které se snaží o vznik politicky i symbolicky nezávislého Běloruska.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.