Prozatímní vláda bez ústavního mandátu mění za podpory EU dosavadní úspěšnou politiku vůči pěstitelům koky.
Bolívie zaznamenala v posledních měsících rozsáhlé protesty proti prozatímní vládě prezidentky Jeanine Añezové, která už dvakrát odložila kvůli pandemii volby. Vláda současné prozatímní prezidentky opakovaně porušila svůj mandát, když přijala nové zákony a začala perzekuovat politické oponenty, včetně pěstitelů koky, napsali Kathryn Ledeburová, Linda Farthingová a Thomas Grisaffi.
Bolívie představuje třetího největšího výrobce kokainu na světě. Droga se produkuje z listů koky, která je důležitá pro místní, andskou kulturu. Vláda bývalého prezidenta Evo Moralese zavedla program, který zdejším pěstitelům umožnil pěstovat koku na rozloze 2500 metrů čtverečních. Pěstitelé se navzájem hlídali, aby se limit dodržoval. Jednalo se o politiku, která vedla k participaci v komunitě a respektovala lidská práva a byla oslavována a financována EU.
Nicméně v současnosti je tato politika opouštěna a nese za to odpovědnost také Evropská unie. EU přislíbila prozatímní vládě 10 milionů eur na program pro kontrolu drog a pětiletý program „bez drog“. Bývalý prezident Evo Morales a také bývalý soudce nejvyššího soudu země, Eduardo Rodriguez kritizovali tento krok, protože je v rozporu s dlouhodobou politikou Bolívie ve vztahu k drogám.
Jeanine Añezová je prezidentkou země prozatímně a bez ústavního mandátu od listopadu 2019. Její nástup k moci byl brzy doprovázen svévolným zatýkáním a porušováním lidských práv, jak opakovaně varovalo OSN. Vláda to odmítá.
Moralesův program komunitní kontroly koky se zaměřil na spolupráci s pěstiteli koky za účelem snížení množství plodin, které směřují na nelegální trh, posílil přitom lidská práva, alternativní plodiny a také povolil tradiční využívání listů koky. Výsledkem bylo snížení nelegální produkce.
Vláda Añezové připravila rychle vlastní program ve spolupráci s odborníky z EU a s konzultační firmou DITISA, kterou financuje EU. Tento nový program je postaven na tvrdém přístupu k drogám a jeho autoři ho opsali z americké předlohy pro kontrolu drog, zatímco odmítli dosavadní Moralesův program.
Agresivní vyjádření úředníků prozatímní vlády mluvilo o pěstitelích koky z oblasti Chapare jako o narko-teroristech. Výsměchem dlouhodobé politiky proti drogám v Bolívii se také staly výhružky silovou intervencí proti pěstitelům. Program se mimo to formoval dost netransparentně, jeho detaily se veřejnost dozvěděla fakticky až po třech měsících.
Všechno tohle, míní autoři, společně se zastavením existujících projektů pomohlo erozi důvěry, která existovala předtím mezi Moralesovou vládou a pěstiteli koky.
Jeden z představitelů pěstitelů koky v Bolívii, který si přál ze strachu z reakce vlády zůstat v anonymitě, říká: „Předtím jsme úzce spolupracovali s EU, abychom kontrolovali koku a zůstali v rámci zákonných limitů. Chceme v tom pokračovat, ale všechno se s touto de facto vládou poškodilo. Nekomunikují s námi nebo nekoordinují.“
Evropská unie před tím aktivně studovala možnost přijetí moralesovské strategie v dalších sousedních zemích. Nyní podle nejmenovaného experta v oblasti protidrogové politiky hrozí „katastrofa“ a ztráta veškerého pokroku, kterého se v Bolívii dostáhlo.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.