Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě – Helsinská komise v USA, uspořádala 3. listopadu slyšení o odolnosti demokracie a právního státu v Polsku a Maďarsku.
„Političtí představitelé Maďarska a Polska v uplynulém desetiletí prováděli politiku, která podkopávala demokracii a právní stát. V Maďarsku vláda strany Fidesz oslabila demokratické instituce v zemi, zejména svobodná média a nezávislé soudnictví. Namísto posilování transatlantických vazeb usiloval Viktor Orbán o užší vztahy s Ruskem a Čínou. V Polsku vládnoucí koalice podnikla kroky k ohrožení nezávislosti justice a omezení svobody projevu. Účastníci slyšení (videozáznam je zde) se zabývali erozí demokratických norem v Maďarsku a Polsku a diskutovali o důsledcích pro zahraniční politiku USA,“ uvádí se v komuniké na webu CSCE (Commission on Security and Cooperation In Europe, U. S. Helsinki Commission).
Helsinská komise při Kongresu sleduje dodržování zásad právního státu, lidských práv a dalších principů přijatých na Helsinské konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. Vydává doporučení týkající se směřování americké zahraniční politiky. Skládá se z členů Senátu i Sněmovny reprezentantů. Tři zástupci jsou rovněž jmenováni prezidentem Spojených států.
Před kongresmany vystoupili tři zpravodajové, aby představili své odborné názory na stav demokracie v Polsku a Maďarsku. Byli to Heather A. Conleyová, viceprezidentka Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), Zselyke Csakyová z washingtonského think tanku Freedom House a Dalibor Roháč z konzervativního American Enterprise Institute (jeho příspěvek najdete zde v angličtině).
„Jako přátelé a spojenci musíme trvat na udržování dobrých vztahů. Bohužel jsme svědky úpadku demokracie v obou zemích,“ řekl předseda Komise Ben Cardin při zahájení zasedání. Připomněl, že v žebříčku think tanku Freedom House, který popisuje situaci v zemích bývalého východního bloku, se Maďarsko od roku 2015 propadlo o 19 bodů a vypadlo z kategorie demokratických zemí. Polsko naopak ztratilo ještě více (20 bodů) a nyní patří k zemím s „neúplnou demokracií“.
Zselyke Csakyová však varovala, aby se Maďarsko a Polsko neházely do jednoho pytle. Poukázala na rozdíly mezi oběma zeměmi: opozice v Maďarsku bojuje o přežití, média jsou téměř zcela podřízena vládě. „V Polsku je situace mnohem dynamičtější,“ řekla. Zdůraznila však, že pokud jde o média, vláda „kopíruje maďarskou taktiku a používá finanční represe“ proti nezávislým médiím. (Celý text najdete zde).
EU a NATO jako nedostatečná „svěrací kazajka“
Podívejme se nyní blíže na vyjádření Heather A. Conleyové, z něhož přinášíme krátkou ukázku:
„Spojené státy vynaložily obrovské prostředky (diplomatické, ekonomické i vojenské) spolu se svými evropskými partnery na integraci zemí střední a východní Evropy do euroatlantických struktur. Věřili jsme, že sociální, politická a ekonomická integrace Polska, Maďarska a dalších středoevropských zemí posílí Evropu a podpoří cíle globální politiky USA. Transatlantické společenství bylo zpočátku při dosahování těchto cílů velmi úspěšné; dokonce tak úspěšné, že Spojené státy samy sebe přesvědčily, že se jim investice do roku 2004 vrátila a že mohou tuto diplomatickou zahradu nechat z velké části „opečovávat“ samotnými Evropany.
Washington se domníval, že má jiné, důležitější úkoly v jižní Asii, na Blízkém východě a nejnověji v Indopacifiku. Pro Spojené státy se nakonec stalo důležitějším, aby naši středoevropští spojenci podporovali cíle americké politiky ve vztahu k Afghánistánu, Iráku nebo Číně, než aby se zabývali jejich demokratickým úpadkem. Utěšovali jsme se však přesvědčením, že pokud by se v těchto zemích něco radikálně zvrtlo v důsledku demokratického úpadku, institucionální „svěrací kazajka“ členství v NATO a EU by stačila k tomu, aby se jejich nejhorší chování omezilo.
Něco se zásadně pokazilo. Členství v EU a NATO se bohužel ukázalo jako nedostatečná „svěrací kazajka“. Nejenže tyto instituce nejsou schopny řešit demokratický úpadek, ony samy (přesněji řečeno politika v nich) tento úpadek zvráceně umožnily. NATO si nechce připustit bezpečnostní slabiny, které demokratické zaostávání představuje, i když opakovaně hovoří o potřebě větší politické soudržnosti.
Jak Spojené státy, tak Evropa zapomněly na to, že tvrdá práce na budování demokracie a občanské společnosti nikdy nekončí. Jinak řečeno, když jsou přijímáni noví členové NATO nebo EU, neexistuje žádný nápis „mise splněna“. Demokracie jsou ze své podstaty dílem pokroku, v němž se dělají kroky vpřed i vzad, a proto je zapotřebí stálých a důvěryhodných diplomatických a ekonomických investic.“
Conleyová také upozornila, že „Polsko i Maďarsko by měly být pohnány k odpovědnosti a že nelze vyloučit ani hospodářské sankce“. Mělo by se podle ní „zvážit, zda jsou tyto země vhodným místem pro umístění amerických vojáků“.
Psali jsme:
- Jourová: EU se musí postavit polské výzvě, jinak „se začne hroutit“
- Kaczyński: Žádný „polexit“ nebude. Budoucnost Polska je jednoznačně v EU
- Polský ústavní soud znovu odložil klíčové rozhodnutí
- EU proti Maďarsku a Polsku. Jak to může skončit?
- Polsko vyhlásilo mediální válku USA
- Zastaví Donald Tusk propad Polska do autoritářství?
- Polsko skončí u Soudního dvora EU
- Maďarsko a Polsko zažalovaly EU
- Maďarsko a Polsko se v EU dohodly na kompromisu
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.