Financial Times. Ne příliš lichotivý portrét francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nabídl komentář Simona Kupera na stránkách britských novin Financial Times.
Po zvolení prezidentem se ve francouzské televizi objevil dokumentární film „Za kulisami vítězství“, které mapuje kampaň nového prezidenta. Je to podle Kuperových slov „nejintimnější“ portrét politického lídra, který kdy měl možnost vidět. Po umělosti kampaně, začínáme Macrona poznávat, komentuje Kuper.
Macron je jistě zajímavý chapík, ale je na něm něco, co nahání strach. Jeden z lidí, kteří ho znají už dlouho Kuperovi sdělil: „Každého svede. A pak zabije.“ Klíčem k Macronovi je to, co Francouzi nazývají pojmem „velký svůdce“. Rychle se naučil, že jeho šarm je cestou k tomu, jak získat cokoliv chce. Je to sen školou povinného mladíka o svedení sexy učitelky. Což Macron udělal i poté, co ho Brigitte odmítla.
Využil i toho, že je nejchytřejší osoba v místnosti, píše dále Kuper. Neznamená to, že jde o originálního myslitele. Macron dvakrát neudělal zkoušky na Ecole Normale Supérieure, což je jedna z nejlepších škol ve Francii. Ale Macron je všeználek, který rychle absorbuje informace počínaje Rossiniho operami až po Hegela.
Herecký talent
A podobně jako jeho typový předchůdce Tony Blair je také Macron v podstatě herec. Brigitte potkal v době, kdy ho učila dramatu. Je možné se podívat na online video, kde novinář dá Macronovi kopii Moliérovy hry Lakomec, která je Macronova oblíbená, a nabídne Macronovi nastudovat otevírací scénu do jednoho týdne. Ne, zní odpověď Macrona, udělejme to hned a značně přednášet z paměti…
Macron měl po celou dobu kampaně mikrofon, aby se mohl natočit dokument. Vypnutý byl jenom v době „privátních“ momentů. To Macronovi nijak nevadilo, píše Kuper, protože předvádění je pro něj normální. Jak řekl poradce exprezidenta Hollanda, jen Macron si po dlouhých nočních jednáních dovedl uchovat dobrou náladu.
Podobně jako Blair v minulosti, také Macron si užívá setkávat se s lidmi, kteří jsou na něj rozzuření. Je to proto, že věří tomu, že je dokáže okouzlit. Jak Kuper pozoruje, v jedné ze scén dokumentu kráčí Macron sám Louvrem v noci po zvolení prezidentem. Je to unikátní případ: stal se prezidentem bez politické strany. Kráčí sám, nepotřebuje dlouhodobé spojence. Macron podle Kuperova hodnocení místo toho svede potřebné lidí, pak se jich zbaví a poníží je.
Stalo se tak, konkretizuje Kuper, s prezidentem Holandem, který z Macrona udělal ministra. Pak ho Macron opustil a kandidoval na jeho místo. Spojenec Macrona Francois Bayrou nyní Macrona obvinil z toho, že změnil dohody ohledně červnových voleb, Manuel Valls, expremiér země, který si myslel, že má spojenectví s Macronem v kapse, dostal košem. A nejnovějším objektem Macronova šarmu bude kancléřka Angela Merkelová.
Dopadne jako Blair?
Marine Le Penová obvinila, že Macron je produktem systému. To není podle Kupera pravda, protože Macron zkrátka není loajální k nikomu. Je nástupcem Tony Blaira v tom, kam až je schopen zajít v podupání posvátných věr. Když byl Macron ministrem ekonomiky, na jedné z nástěnek jeho poradce Kuper našel nápis: „Pokud se to hýbe, zdaň to. Pokud se to hýbe dál, reguluj to. Pokud se to nehýbe, dotuj to.“ – to je vtip o roli státu v ekonomice od nikoho jiného než Ronalda Reagana, dalšího herce, připomíná Kuper.
Při představování toho, jak tohle může dopadnout, je dobré si vzpomenout na Blaira. Ten se tak spolehl ve svoje hvězdné herectví, že uvěřil, že má pravdu ohledně iráckých zbraní masového ničení. Nikdo nemá rád, když je sveden a potom podveden, připomíná konečně Kuper. Proto také většina Britů Blairem dnes opovrhuje.