Summit vedoucích představitelů EU a západního Balkánu se vůbec poprvé konal v regionu západního Balkánu.

Vrcholná schůzka představitelů EU a zástupců zemí západního Balkánu se konala 6. prosince v albánské Tiraně. Toto setkání bylo „příležitostí k tomu, aby byl opětovně potvrzen zásadní význam strategického partnerství mezi EU a západním Balkánem, regionem s jasnou unijní perspektivou“. Českou republiku zastupoval premiér Petr Fiala. Za EU zmiňme účast předsedy Evropské rady Charlese Michela, předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella (seznam všech účastníků najdete zde).

Kromě války na Ukrajině, energetické a potravinové soběstačnosti, se vedoucí představitelé EU a západního Balkánu např. zaměřili na možnosti prohloubení angažovanosti v oblasti politických kontaktů i v rámci jednotlivých politik se zvláštním zaměřením na mladé lidi.

Byl rovněž zhodnocen pokrok, jehož bylo dosaženo: v integraci západního Balkánu do vnitřního trhu EU; v modernizaci platebních systémů ekonomik západního Balkánu v souladu s normami EU; v digitální oblasti; v zavádění tzv. zelených pruhů mezi EU a západním Balkánem, což je iniciativa pro usnadnění přeshraniční logistiky a plynulého toku zboží.

Charles Michel upozornil na podepsání přelomové dohody o roamingu mezi telekomunikačními operátory z EU a západního Balkánu, což má v říjnu 2023 snížit poplatky za datový roaming mezi oběma regiony.

Západní Balkán a zelená energie

Zásadním tématem summitu byla energetika. Zde eurokomisař pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi uvedl, že balíček 500 milionů eur má podpořit krátkodobé a střednědobé investice v příštích 1 až 3 letech. „V krátkodobém horizontu, tedy po 1-2 letech, podpoříme výrobu energie z obnovitelných zdrojů a propojení elektrických a plynových sítí, včetně LNG (chceme, aby byl na západním Balkánu vybudován minimálně jeden další terminál LNG),“ zmínil v prohlášení. Cílem má být diverzifikace dodávek energie. „Ve střednědobém horizontu, po 2 až 3 letech, budeme podporovat rozsáhlé projekty obnovitelných zdrojů, solární, vodní a větrné elektrárny a modernizaci starých obytných bloků, aby se staly energeticky nezávislými díky izolaci a výrobě solární energie na střechách. A právě probíhající hospodářský a investiční plán pro tento region v hodnotě 30 miliard eur má západnímu Balkánu s touto transformací pomoci,“ dodal.

Migrace

Další velkou agendou byla migrace, neboť v uplynulém roce došlo k výraznému nárůstu počtu migrantů na západobalkánské migrační trase.

Ještě před setkáním v Tiraně zveřejnila Evropská komise akční plán pro západní Balkán stanovující operativní opatření, která jsou rozdělena do pěti pilířů: (1) posílení správy hranic podél tras; (2) rychlé azylové řízení a podpora přijímací kapacity; (3) boj proti převaděčství migrantů; (4) posílení spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob a návratů a (5) dosažení souladu vízové politiky.

Várhelyi k tomuto tématu sdělil: „Nelegálním migrantům a převaděčům musíme vyslat jasný signál, že zneužívání našeho azylového systému skončilo. Posilujeme správu hranic, návratovou a readmisní politiku a záchytná střediska a potíráme organizované zločinecké skupiny převádějící migranty na západním Balkáně. Za tímto účelem může západní Balkán počítat s politickou, finanční a operativní podporou EU. V letech 2021-2024 zvyšujeme naši finanční pomoc o 60 % na nejméně 350 milionů eur, přičemž v prvních dvou letech již byly přijaty projekty v hodnotě 200 milionů eur. V posledních týdnech jsme přijali balíček podpory ve výši 40 milionů eur, který se týká Bosny a Hercegoviny, Srbska, Kosova a Černé Hory a má posílit kapacity správy hranic. Schválili jsme také strategický balíček ve výši 30 milionů eur, který pomůže regionu řešit pašování migrantů a obchodování s lidmi. To vše ukazuje, jak úzce jsou zájmy a ambice EU a západního Balkánu provázány a jak se při řešení globálních výzev musíme spoléhat jeden na druhého.“

Bezpečnost a odolnost vůči zahraničnímu vměšování

Summit byl také příležitostí k jednání o koordinovaných opatřeních v oblasti bezpečnosti a obrany, jejichž význam se vzhledem k agresi Ruska vůči Ukrajině ještě zvýšil. Do této oblasti spadá i boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a zvýšení kolektivní kybernetické bezpečnosti.

Závěrečné prohlášení ze summitu je dostupné v češtině zde.