Rusko je v současnosti hlavním motorem internacionalizace čínské národní měny.
Podle vyjádření ruského premiéra Michaila Mišustina se přibližně polovina nynějšího rusko-čínského obchodu uskutečňuje v národních měnách, nikoli v dolarech, napsaly ruské noviny Nězavisimaja gazeta. Na pravidelném pondělním (5. prosince) setkání představitelů obou zemí to uvedli šéfové ruské a čínské vlády. Rusko se stalo druhým největším dodavatelem ropy do Číny po Saúdské Arábii. Právě zkušenosti s obchodem bez využití dolaru mohou být jedním z hlavních témat komunikace na příštím setkání vedoucích představitelů Číny a Saudské Arábie.
Rusko a Čína zastávají velmi podobné názory na problémy současnosti, včetně vytvoření multipolární architektury mezinárodních vztahů, řekl Mišustin na pondělním virtuálním jednání s čínským předsedou vlády Li Kche-čchiangem. Ruský premiér uvedl v souvislosti s rozvojem vzájemného obchodu, že obchodní obrat obou zemí se zvýšil o třetinu, na 150 miliard dolarů. V dlouhodobém horizontu se má jednat o 200 a více miliard dolarů.
„Nyní se téměř polovina našeho obchodu uskutečňuje v národních měnách,“ řekl dále Mišustin. Podle jeho názoru bude přechod na národní měny jen nabírat na obrátkách.
Ruský premiér také zdůraznil strategický charakter energetické spolupráce obou zemí a připravenost rozvíjet v této oblasti společné projekty. Konkrétně rostou dodávky zemního plynu, ropy a uhlí, zatímco Čína pokračuje ve výstavbě jaderných elektráren s ruskou účastí. Od ledna do listopadu zvýšilo Rusko dodávky elektřiny do Číny meziročně o 23 %, jak uvedl ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov.
Podle informací viceprezidenta čínské firmy CNPC Chuang Jung-čana dosáhly dodávky ropy ropovody z Ruska do Číny za 10 měsíců roku 2022 33,26 milionu tun, což je téměř na úrovni loňského roku. Podle výkonného tajemníka prezidentské komise pro palivový a energetický komplex a šéfa společnosti Rosněfť Igora Sečina se celkový vývoz ropy z Ruska do Číny v lednu až říjnu 2022 meziročně zvýšil o 9,5 % na téměř 72 milionů tun. „To je o něco méně než dodávky do ČLR ze Saúdské Arábie, jejichž výsledek je 73,8 milionu,“ řekl. Podle některých odborníků nebyl ale výrazný nárůst nákupů ruských fosilních paliv ze strany Číny způsoben jen nucenou slevou na tyto produkty. Souvisel také se snahami spotřebitelů „zásobit se“ před cenovým stropem na ropu přepravovanou po moři, který vstoupil v platnost v pondělí. Konkrétně čínské úřady již začaly majitelům lodí odmítat uznat doklady o pojištění vydané v Rusku. Turecko, Indie a Čína většinou uznávají ruské pojistné dokumenty pro námořní nákladní dopravu, ale ne všechny. Zároveň ale námořní přeprava fosilních z Ruska do Číny vzrostla za prvních devět měsíců letošního roku o 25 % na 87,5 milionu tun.
Čína se dlouhodobě snaží o to, aby zemi zabezpečila energetickou, surovinovou a potravinovou základnu. Podle spolupředsedy ruské Asociace pro podporu obratu na Východ Maxima Kuzněcova je dalším čínským cílem „přeorientovat obchod s energiemi na jüan, přesněji na jeho digitální verzi.“
Rusko drží přibližně třetinu světových devizových rezerv denominovaných v jüanech a v tomto ohledu je Rusko hlavním motorem internacionalizace čínské měny. „Čínské úřady to oceňují,“ tvrdí Kuzněcov.
Rusko má také naději na realizaci některých velkých projektů společně s Čínou. Konkrétně by mělo jít o velké projekty jako Vostok-Oil, Arctic LNG 2 a nové plynovody do Číny, sdělil Kuzněcov. Jak ale dodal, komplikací pro jejich realizaci se mohou stát technologie. Technologie Číny a Indie, na rozdíl od západních technologii, jsou v současnosti v některých oblastech horší, což ještě více ztěžuje realizaci společných severních energetických projektů. Dříve se podobné velké projekty realizovaly prostřednictvím ruských, asijských a západních konsorcií.
Podle spolupředsedy Asociace pro podporu obratu na Východ existují také projekty, na kterých má zájem Rusko, ale v Číně o ně není zájem. Jak uvedl, Rusko má například zájem o prohloubení spolupráce v některých oblastech vojensko-technické sféry.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.