Elysejský pakt, uzavřený 18 let po skončení druhé světové války, vytvořil základ pro usmíření dvou bývalých úhlavních nepřátel.
Německo a Francie byly dlouho nepřáteli, bojovaly proti sobě po staletí. Například v roce 1871, po prusko-francouzské válce, bylo ve Versailles vyhlášeno Německé císařství, což byl pro Francii ponižující akt. Naposledy se oba národy střetly ve druhé světové válce v letech 1939 až 1945. Smíření mezi Německem a Francií bylo nepředstavitelné – ale smlouva měla zpečetit smíření mezi národy. K tomu také došlo dne 22. ledna 1963, kdy francouzský prezident Charles de Gaulle a německý kancléř Konrad Adenauer (CDU) podepsali smlouvu o francouzsko-německé spolupráci, tzv. Elysejskou smlouvu. Spolupráce má status závazného zákona, protože ji schválil jak Spolkový sněm, tak Národní shromáždění.
A právě u příležitosti 60. výročí do Paříže zavítali vedoucí představitelé Francie a Německa. V centru francouzského hlavního města se členové obou parlamentů nejprve sešli na slavnostním ceremoniálu na Sorbonnské univerzitě. Během akce, která trvala asi hodinu, vystoupili také německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron. Poté zazněly státní hymny obou států (pozn. red.: záznam můžete zhlédnout zde). V odpoledních hodinách pak proběhlo společné pracovní zasedání německého Spolkového sněmu a Národního shromáždění. Zasedání konalo v plenárním sále francouzského Národního shromáždění, Palais Bourbon.
Vize Evropy podle Macrona a Scholze
Ještě před francouzsko-německou radou ministrů přinesl francouzský Le Journal du Dimanche a německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung exkluzivní rozhovor s Emmanuelem Macronem a Olafem Scholzem, v němž bylo vyjmenováno několik strategických cílů. Evropa by se měla stát „ještě suverénnější“ a mít „geopolitickou schopnost utvářet mezinárodní řád“. Pro silnou Evropu je také „nezbytné více investovat do ozbrojených sil a do evropské obranné průmyslové základny“.
Dále se v textu dočteme: „Geopolitická moc není jen o vojenských schopnostech, ale také o odolnosti a schopnosti jednat v oblastech, které jsou pro naši budoucnost strategické. Posílíme diverzifikaci našich strategických dodávek a schopností v klíčových oblastech a vydáme se na cestu k tomu, abychom se stali prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě. Toho dosáhneme respektováním vnitrostátních možností volby energetického mixu, včetně obnovitelných zdrojů energie, nízkouhlíkové energie, energetické účinnosti a vodíku, který budeme vyrábět a dovážet, jakož i silných energetických propojení. Na evropské úrovni budeme pracovat na zlepšení fungování trhu s elektřinou a zapojíme se do společného nákupu plynu. Chceme posílit strategická partnerství se všemi aktéry, kteří jsou ochotni bránit mezinárodní řád, jak je zakotven v Chartě OSN.“
Scholz a Macron by chtěli, aby „Evropská unie pokračovala ve svém úsilí stát se vedoucím světovým výrobním a inovačním prostorem“. Oba politici také vyzývají „k ambicióznějším opatřením k realizaci unie kapitálových trhů a k dokončení bankovní unie“. Také byl zmíněn proces rozšiřování EU a hlasování kvalifikovanou většinou v Radě EU.
V průběhu desetiletí byla Elysejská smlouva znovu a znovu rozšiřována. Naposledy v lednu 2019 podepsali francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) novou francouzsko-německou smlouvu: Smlouvu z Cách.
Ilustrační obr.: Sannita, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons