Jako každou neděli je tu pozvánka Jana Schneidera k poslechu jazzu. Dnes tu jsou skladby Street Music, Guinea a Klezmer.
Na uvítanou skladba Mal Waldrona „Street Music“ z filmu, který se sice jmenuje „The cool world“ (1964), ale je to pěkná divočina! Hraje kapela trumpetisty Dizzyho Gillespie, tu nikoliv kráčející, ale vynalézavě běžící basu hraje Chris White, spolu s ním spěchá bubeník Rudy Collins, a kapelu doplňují saxofonista James Moody a pianista Kenny Barron.
Famózní kvartet Old and New Dreams hraje nádhernou skladbu trumpetisty (a pianisty) Dona Cherryho Guinea lehkým, nenápadným, absolutně přirozeným způsobem – takovým, že by snad nikomu ani nepřišlo na mysl, že jde o freejazz! Na tenorsaxofon skvostně sóluje Dewey Redman. O rytmice psát, byť i jen skromně, to by bylo na esej! Řeknu prostě jen, že takhle zněl jenom kontrabasista Charlie Haden s bubeníkem Edem Blackwellem. Ti dva vyvinuli naprosto ojedinělý rytmický zvukový koncept, vychutnejte si ho!
Když se poštěstí, a člověk je na ulici v pravou chvíli a na pravém místě, může natočit i toto: Klezmer in the streets of Jerusalem. Toto je příležitostný kvartet klarinetisty Ittaie Binnuna, v němž hrají dva kytaristé (elektrickou Dror Shimoni, flameco Joe Taylor), doplnění úžasně vtipným, nápaditým a přesným perkusistou Davidem Dagmi. Klezmer je východo- a jihoevropský hudební koncept, který s radostí nasává podněty z jiných hudebních kultur – zde třeba z orientální a španělské. Výsledkem jsou pak nečekané barvy a zvuky a chutě, ale hlavně radost. Jinými slovy – vychází z ní více energie, než do ní vstupuje. Vyzkoušejte to sami!