Přečetli jsme: Agenturu Bloomberg výrazně zaujal trh nemovitostí ve středu Evropy a píše o rychlém nárůstu cen nemovitostí ve střední Evropě. Zjistěte si víc v našem článku.
Trh nemovitostí v severských zemích, ale i v Londýně „se ochlazuje“, zato ve východním křídle EU se peníze půjčovatelům hází lopatou – pomáhá nízká nezaměstnanost, růst mezd a expanzivní monetární politika.
Nízký dluh domácností znamená, že většina regionu má do spirály cen nemovitostí daleko. Ale pro jistotu, protože by to nebylo poprvé, regulátoři v ČR a SR již zpřísnili pravidla pro banky.
Zkušenost z globální finanční krize vedla k tomu, že centrální banky jsou ohledně trhu nemovitostí opatrnější. Je jasné, že ceny bytů a domů půjdou nahoru, je to nevyhnutelné, alespoň dokud bude trh práce napjatý a sazby zůstanou velmi nízko.
V ČR, kde je diskontní sazba 0,05 % a nezaměstnanost 4,1 %, tedy nejnižší v EU, ceny nemovitostí vyskočily o více než desetinu jen v posledním čtvrtletí roku 2016. Maďarsko a Litva jsou v závěsu, jak uvádí Eurostat. A poptávka po bytech zaznamenala rekord i v největší ekonomice regionu, v Polsku. Maďarská centrální banka sice uvedla, že ceny nemovitostí neukazují na přehřátí, ale v Budapešti je třeba monitoringu.
A tak se zvětšují půjčky. Slovenský stav hypoték vzrostl o 14,7 % během jednoho roku. Je to největší skok v eurozóně. Rumunsko zaznamenalo nárůst 13 %.
Česko vypadá na lídra nárůstu cen
„Česká republika vypadá na lídra v nárůstu cen, ten nárůst je poháněn hlavně domácími sazbami a nedostatkem alternativních investičních možností pro rezidenty,“ uvedl analytik londýnské Legal and General Investment Management, která spravuje 1,2 bilionů dolarů aktiv. Pochvaluje si obezřetný postoj centrální banky.
Banka zvýšila „kontracyklický nárazník“ pro půjčovatele na 1 % aktiv ze současných 0,5 %. Jiří Rusnok k tomu uvedl, že tyto půjčky jsou největším zdrojem rizika pro finanční stabilitu. Slovensko reagovalo podobně.
OECD varovala Slovensko, že je potřeba zvážit další restrikci půjčování a omezit pobídky na vlastnictví domů, aby se zabránilo bublině. Slovensko a Estonsko byly také uvedeny jako možné zdroje zranitelnosti.
Na Slovensku se zdá být riziko finanční destabilizace největší. Ceny rezidenčního bydlení rostou nejrychleji od doby finanční krize.
Nikdo z bývalých komunistických zemí EU ale nebyl mezi těmi, které byly prohlášeny za ty, jejichž rizika na trhu nemovitostí ohrožují finanční stabilitu. Úřady na Slovensku, Maltě a Estonsku učinily patřičná opatření. A hypotéky tvoří v tomto regionu méně než 30% HDP, což je pod průměrem EU.
I když jsou úrokové sazby nízké, pak centrální banky mohou zvolit jiná opatření, jako kapitálové požadavky, nebo limit půjčky k hodnotě, nebo dluh k příjmům. To ale může z trhu dostat mladé pracovníky, jak ukázal Londýn či Sydney.
Juraj Kotian z Erste Bank ve Vídni k tomu dodává, že „kombinace velmi nízkých úrokových sazeb a přísnějších poměrů půjčky k hodnotě nemovitosti má asymetrická dopad na společnost. Může se stát, že poškodí hlavně ty nízkopříjmové kategorie a mladé půjčovatele, kteří tak mohou zcela ztratit přístup k hypotékám.“