Veronika Sušová-Salminen sleduje problém těžby v turowském dolu z další perspektivy – s ohledem na sociálně-ekonomické okolnosti nejen v polském regionu, ale také v Česku.
Když hovoříme o dolu v Turówě, mluvíme také o sociálních a ekonomických problémech, energetické bezpečnosti a nepochybně i o tzv. spravedlivé transformaci, která se stala oficiální politikou Evropské unie. Naši kolegové v Polsku se na tento problém zaměřili v detailu především s ohledem na spravedlivou transformaci a na budoucnost regionu Dolního Slezska. Závislost na PGE a na těžbě uhlí zásadně ovlivňuje to, jak zdejší celý případ vnímají. Je pravda, že v českém mediálním diskurzu se důl Turów prezentoval spíše z ekologického pohledu jako problém dopadů těžby, zatímco v Polsku převažovaly mnohem více právě sociální argumenty. Analýza Newton Media z roku 2021 ukazuje, že média v Česku a média v Polsku mezi roky 2019-2021 hovořila o „dvou Turówech“. Tato analýza si také všimla toho, že v polském případě se v mediálním prostoru jen málo angažovali polští odboráři, zatímco medializaci problémů s Turówem dominovala polská společnost PGE, která tak paradoxně mluvila o hrozbě ztráty pracovních míst jako o „svém“ argumentu. Není příliš těžké si domyslet proč a za jakým účelem.
Analytici Newton Media studovali obsah v online-médiích po dobu jednoho roku a jejich analýza ukazuje na poměrně jasné rozdíly mezi „pro“ (zeleně) a „proti“ argumenty (červeně) mezi pohledem z Česka a pohledem z Polska.
Nevidět příběh sporu o důl z druhé strany vede samozřejmě k dalším nepochopením. Proto se na polskou situaci podívejme i my. Česko, Polsko a Německo dnes patří k zemím, které v EU nejvíce využívají uhlí jako zdroj energie. Především v polském energetickém mixu hraje uhlí významnou roli. Podle Mezinárodní energetické agentury je Polsko výrazně závislé na fosilních zdrojích energie: „V dodávkách energie v Polsku nadále převažují fosilní paliva (85 % totálních dodávek energie v roce 2020), přičemž největší podíl má uhlí (40 %), následuje ropa (28 %) a zemní plyn (17 %). Uhlí hraje v polském energetickém systému a hospodářství ústřední roli.“ Pro srovnání uhlí čítá podle MEA asi třetinu (cca 33 %) českých celkových dodávek energie, i když jeho úloha mezi roky 2009 až 2019 poklesla o 19 %. Mezi členskými státy agentury patřilo Polsko v roce 2020 k zemím s nejvyšším podílem uhlí v celkových dodávkách energie i celkové konečné spotřeby; v případě výroby tepla z uhlí je Polsko na druhém místě mezi členy. Nicméně i Polska se odchod od uhlí týká a týkal: mezi roky 2010 až 2020 se podíl uhlí v energetickém mixu země snižoval, snižovala se také těžba uhlí v Polsku a Polsko se stalo čistým dovozcem uhlí. Od roku 2021 zaznamenalo uhlí comeback a podle MEA se výroba energie z uhlí vrátila znovu na úroveň 80 %. Význam uhlí se ale zvýšil v celé EU v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu. Dodejme, že Polsko doposud nemá ani jednu jadernou elektrárnu, i když jejich výstavbu nyní plánuje, a přes úspěchy v zavádění alternativních, obnovitelných zdrojů energie se v případě odchodu od fosilních paliv jedná o běh na dlouhou trať.
Uhlí znamená pro Polsko nejen elektřinu a teplo, ale také práci. Pro kraj kolem Bogatyně a pro celé Dolní Slezsko to platí několikanásobně. Polská obhajoba v roce 2021 tvrdila u Evropského soudního dvora, že uzavření dolu Turów by vzalo práci celkem 15 000 lidí. Okres Zhořelec, kam Bogatynia územně patří, má o něco méně než 90 000 obyvatel (2019), což by znamenalo v hrubých počtech, že by se bez práce ocitlo kolem 16 % lidí. Odborových předák z turówského dolu v rozhovoru s našimi polskými kolegy přiznal, že zavření dolu by pro Bogatyni i pro celý kraj znamenalo sociální katastrofu. Nebylo divu, že polská reakce na soudní proces s Českem byla velmi emotivní, zvláště když soud nařídil, že důl musí být do rozhodnutí uzavřen. Zuzana Pechová ze Sousedského spolku Uhelná říká, že otázka pracovních míst je citlivá i pro sousedy v Česku. Smyslem jejich kampaně proti rozšíření dolu do blízkosti jejich domovů nikdy nebylo důl okamžitě zavřít a vzít lidem práci. „Určitě jsme nechtěli, a nikdo z nás to nikde neřekl, aby se ten důl okamžitě zavřel. My jsme z toho často osočováni… Je nám samozřejmě jasné, že ta věc je longitudinální a že ta transformace potrvá nějakou dobu. Vzhledem k tomu, že je to v bezprostřední blízkosti, tak nám záleží jak na přírodě, tak na sousedských vztazích, aby lidi, kteří od nás bydlí pár kilometrů nebyli bez práce, aby se dokázali postarat o sebe a o svoje rodiny.“
Světová banka ve své zprávě o dopadech odchodu od uhlí pro polský region Dolního Slezska píše, že zaměstnanost v sektoru uhlí je v Polsku nejvyšší v celé EU. V roce 2019 se jednalo o asi 155 000 lidí. Pro srovnání, Česko je v EU podle dat z roku 2019 na třetím místě s asi 22 000 lidí, kteří v tomto sektoru ekonomiky pracují. V případě Dolního Slezska je „skupina PGE jedním z největších zaměstnavatelů v regionu a největší energetickou společnosti v Polsku, která se skládá ze subjektů zabývajících se výrobou elektřiny těžbou hnědého uhlí, výrobou a distribucí elektřiny a obchodem s elektřinou.“ Pokles zaměstnanosti v tomto sektoru polské ekonomiky je nicméně kontinuální od roku 1989 a souvisí s umenšováním role uhlí, jejímž hlavním motorem nebyly až tak enviromentální ohledy, ale spíše ty ekonomické. Podíl přímé zaměstnanosti v tomto sektoru poklesl v Polsku o 80 %, když v roce 1989 zde pracovalo něco kolem 450 000 lidí.
V roce 2020 se odhaduje, že v uhelném sektoru pracuje v Polsku přímo asi 84 500 lidí. Jenže při tom je nutné brát také v potaz i nepřímá pracovní místa v rámci tzv. uhelného hodnotového řetězce. Těžba totiž vytváří další pracovní místa ve firmách poskytujících další služby a zboží. Kromě toho jde i o tzv. indukované dopady v místních komunitách – velká část poptávky po lokálně vyráběném zboží a službách v místních komunitách (a s tím související pracovní místa) pochází ze mzdové masy pracovníků těžících uhlí a s ním spojených. Pro oblast Turówa to platí výrazně, i když v perspektivě celého Polska se jedná o ani ne 1 % polské pracovní síly. PGE je hlavním zaměstnavatelem ve Zhořelci a v Bogatyni, kromě toho je ale význam státní společnosti důležitý i v pracovních pozicích nepřímého charakteru. „Více než devět z deseti pracovních míst souvisejících s uhlím v Dolním Slezsku je v rámci kapitálové skupiny PGE,“ konstatuje Světová banka. „Turów a přidružené společnosti zaměstnávají téměř čtvrtinu zaměstnanců v malých a středních podnicích a velkých podnicích (zaměstnávajících 10 a více osob) ve zhořeleckém okrese“.
Jinými slovy, velká část kraje je značně závislá na PGE a na těžbě uhlí, což činí z odchodu od uhlí a případně zavření dolu a elektrárny zásadní sociální a politický problém. Už nyní je jasné, že region bude potřebovat koncepční pomoc v rámci takového přechodu. Je ale jasné také to, že odchod od uhlí dřív nebo později nastane i v Turówě. Trvání na pokračování těžby ale připravilo tento na uhlí výrazně závislý kraj o finanční podporu EU v rámci spravedlivé transformace unijního bloku. I když evropské dotace rozhodně nejsou samospasitelné, bude to znamenat, že náklady na sociální a ekonomické „sanování“ ukončení těžby ponese Polsko samo. Čeští sousedé z druhé straně hranice proto postoje na druhé straně hranice příliš nechápou a považují je za krátkozraké s ohledem na budoucnost: „My jsme smutní ze dvou věci. Jedna je ta nefér dohoda a taková jakási zrada našich českých politiků na nás a druhá věc je přístup polské vlády a společnosti nebo vlastníka dolu k budoucnosti toho dolu, protože tím, že si odsouhlasili těžbu do roku 2044, tak nedosáhnou na peníze z transformačního fondu… a nedosáhnou na možnosti ten region transformovat,“ řekla nám Zuzana Pechová z Uhelné. Podle jejího mínění to skoro vypadá jakoby polské straně „na tom cancourku skoro nezáleží a prostě to nechávají ladem“. Podle Nikol Krejčové z Greenpeace chybí tomuto polskému regionu konkrétní plány na přechod od uhlí a takový postoj je nezodpovědný „vůči regionu a těm lidem, protože jsou vlastně rukojmí uhelného byznysu“. Její kolega a mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek míní, že polská vláda a těžební společnost lidi v kraji kolem Turówa „svým způsobem obětovali“.
Seriál investigativních reportáží v česko-polské kooperaci vznikl díky finanční podpoře Journalismfund.eu.
Journalismfund.eu v rámci své finanční podpory nezasahuje do práce novinářů a zaručuje jim v jejich práci naprostou nezávislost.