Odlišné zájmy amerického prezidenta a izraelského premiéra vedou k očividným neshodám ohledně války v Gaze i budoucnosti po jejím skončení.
USA a Izrael se neshodují ohledně války v Gaze, což odráží odlišné krátkodobé i dlouhodobé představy obou lídrů. Ty se rozcházejí, napsal Daniel Williams pro Asia Times.
John Biden už vede kampaň ke svému znovuzvolení a snaží se o politiku rovnováhy mezi bezpečnostními zájmy Izraele a bezpečností palestinských civilistů. Benjamin Netanjahu se chce pomstít za invazi 7. října (za niž je kritizován) a bojuje za totální vítězství nad Hamásem a návrat rukojmí.
Tak například v listopadu označil Biden bombardování Gazy za „nevybíravé“ a do Izraele poslal své úředníky, aby Netanjahovi tlumočili jeho obavy. Na konci listopadu americký ministr zahraničí Antony Blinken žádal Netanjahua, aby zabránil „masivním“ civilním obětem. Před několika dny poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan vyzval Izrael ke změně taktiky, „která se má soustředit na přesnější cílení“, tedy „rozlišovat mezi cíli, které zasáhnou Hamás, a těmi, které mohou připravit o život nevinné civilisty“.
Izraelský premiér odmítá, že by Izrael na civilisty útočil – Hamás je využívá jako „lidské štíty“. O víkendu otevřeně odmítl Sullivanovu výzvu ke snížení intenzity izraelské ofenzívy a slíbil „absolutní vítězství“.
Podle hodnocení OSN je přitom izraelské bombardování Gazy stále intenzivnější – Gaza se proměnila v peklo na zemi, tvrdí Philippe Lazzarini, ředitel UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky.
Dalším okruhem sporů mezi USA a Izraelem je postoj k budoucnosti Gazy po porážce Hamásu. Biden, který předpokládá roli Palestinské samosprávy v pacifikované Gaze a na Západním břehu Jordánu, doporučil Izraeli, aby po likvidaci Hamásu pásmo Gazy neokupoval. Netanjahu prohlásil, že Izrael nechce Gazu okupovat a ovládat, nicméně odmítá jakoukoli roli Hamásu i Palestinské samosprávy v předpokládaných mírových plánech.
Zároveň Izrael zaslal dotaz na možnost dočasné okupace Gazy po skončení války do Egypta a Jordánska. Obě země odmítly. Izraelští vládní představitelé také navrhli, aby každá země Evropské unie přijala 10 000 palestinských uprchlíků. Žádná z nich tuto myšlenku nepodpořila.
Prezident Biden a další západní země prosazují jako řešení konfliktu „dvoustátní řešení“, které ale nejen Netanjahu odmítá.
Zdrojem neladu mezi Bidenem a Netanjahuem je také domácí politika. Biden nevstupuje do prezidentské kampaně v silné pozici a potřebuje hlasy arabských Američanů i židovských Američanů. Navíc mladší voliči v USA obecně mají tendenci podporovat spíš palestinské civilisty.
Také Netanjahu je pod tlakem, před válkou šlo o připravovanou soudní reformu, nyní čelí možnosti tvrdé kritiky za incident 7. října, takže potřebuje plnou pomstu a zničení Hamásu, aby mohl přikrýt selhání rozvědky – a to bez ohledu na to, jak intenzivní bude kritika Washingtonu za bombardování. Konflikt už ale stál tisíce palestinských životů, včetně žen a dětí, aniž by byl splněn hlavní proklamovaný cíl, tedy likvidace lídrů Hamásu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.