Surovinová politika by měla mít v budoucnu „nejvyšší prioritu“.
Německé hospodářství se stále více zajímá o dodávky surovin, upozornil v rozhovoru pro Merkur šéf Bavorského průmyslového svazu Bertram Brossardt.
Počet zvláště kritických surovin již několik let roste, z 16 v roce 2015 na dnešních 27. Je to způsobeno tím, že důležité suroviny těží a zpracovává jen několik zemí a podniků, zatímco poptávka roste, zejména s ohledem na technologie budoucnosti. V době rostoucích konfliktů po celém světě to skrývá riziko. Pokud jsou suroviny krátkodobě nedostupné například z důvodu omezení dodávek, má to vážné ekonomické důsledky – na tomto místě zmínil Brossardt situaci během pandemie koronaviru.
Roste také riziko, že země, které vyrábějí suroviny, budou strategicky využívat surovin k vyvíjení tlaku prostřednictvím záměrného nedostatku.
Mezi suroviny zařazené do kategorie zvláště kritických patří lithium a kobalt, které mají zásadní význam pro baterie. Patří sem však také kovy, jako je hliník a měď, které mají mnohostranné využití v elektrotechnickém průmyslu a při výrobě vozidel. Mnoho kritických surovin je potřebných pro budoucí technologie, například v rámci energetického přechodu a mobility, což znamená, že ve hře jsou i nadřazené politické cíle.
Dodávky surovin a vzácných zemin jsou velmi sporné. Zejména Čína si činí celosvětové nároky, proto je třeba nejen rozšířit partnerství se zeměmi, které produkují suroviny, ale je nutné věnovat pozornost také recyklaci kovů, míní šéf Bavorského průmyslového svazu.
Psali jsme:
- Bude EU nezávislejší v oblasti strategických surovin?
- Německo zvažuje finanční podporu pro společnosti, které soutěží o kritické suroviny
- Může se Západ zbavit závislosti na čínských vzácných zeminách?
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.