Azylová politika EU má být přísnější, ale předpokládá povinnou solidaritu

VSa Zprávy

Poslanci Evropského parlamentu a vlády členských států ve středu 20. prosince dosáhli dlouho očekávané dohody o přepracování právních předpisů EU v oblasti azylu a migrace. Členské státy si mohou vybrat mezi přijetím žadatelů o azyl a finančními příspěvky.

Plánuje se četné zpřísnění stávajících pravidel. Cílem je omezit nelegální migraci, oznámila agentura dpa. V budoucnu mají být na vnějších hranicích EU zavedeny standardizované hraniční postupy. Zejména se plánuje mnohem přísnější postup vůči osobám ze zemí, které jsou považovány za relativně bezpečné. Do doby, než bude rozhodnuto o žádosti o azyl, budou moci být lidé ubytováni v detenčních centrech v podmínkách podobných zadržení.

Jak se dočteme na webu Evropského parlamentu, předsedkyně EP Roberta Metsolaová po uzavření dohody uvedla: „Dnešní den je skutečně historický, neboť jsme schválili Pakt o migraci a azylu, pravděpodobně nejdůležitější legislativní balíček tohoto mandátu. Evropa nyní získá pevný legislativní rámec, který bude stejný ve všech členských státech. Který funguje a chrání, přístup, který je humánní a spravedlivý vůči těm, kdo žádají o ochranu, který je pevný vůči těm, kdo na ni nemají nárok, a který je důrazný vůči těm, kdo zneužívají ty nejzranitelnější.“

(Po skončení jednání o dohodě proběhla tisková konference, její záznam najdete zde – dostupné jazyky: angličtina, němčina, francouzština a španělština).

Nové nařízení o řízení azylu a migrace předpokládá povinnou solidaritu pro země EU, které jsou pod migračním tlakem, a umožňuje ostatním členským státům vybrat si mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území a finančními příspěvky. Text rovněž určuje nová kritéria, podle nichž je členský stát odpovědný za posuzování žádostí o mezinárodní ochranu (bývalá dublinská pravidla).

V reakci na náhlý nárůst příchozích osob zavádí nařízení o krizi a vyšší moci mechanismus pro zajištění solidarity a opatření na podporu členských států, které čelí mimořádnému přílivu státních příslušníků třetích zemí vedoucímu ke kolapsu vnitrostátního azylového systému. Pravidla se rovněž týkají instrumentalizace migrantů, tj. případů, kdy jsou migranti využíváni třetími zeměmi nebo nepřátelskými nestátními subjekty k destabilizaci EU, a předpokládají možnou dočasnou výjimku ze standardních azylových řízení.

Podle nového nařízení o screeningu budou osoby, které nesplňují podmínky pro vstup do EU, až sedm dní podrobovány screeningu před vstupem, který zahrnuje identifikaci, sběr biometrických údajů, zdravotní a bezpečnostní kontroly. Budou zohledněny specifické potřeby dětí a každý členský stát bude mít nezávislý monitorovací mechanismus, který zajistí dodržování základních práv.

Nařízení o azylovém řízení zase zavádí společný postup pro udělování a odnímání mezinárodní ochrany v celé EU, který nahradí několik vnitrostátních postupů. Vyřizování žádostí o azyl by mělo být rychlejší – až šest měsíců pro první rozhodnutí –, s kratšími lhůtami pro zjevně neopodstatněné nebo nepřípustné žádosti a na hranicích EU.

A konečně, reforma systému Eurodac má za cíl účinněji identifikovat osoby přicházející na území EU, a to tak, že k otiskům prstů přidá i zobrazení obličeje, a to i u dětí od šesti let. Úřady budou moci zaznamenat, zda by někdo mohl představovat bezpečnostní hrozbu, zda je násilný nebo nezákonně ozbrojený.

Předběžnou dohodu musí formálně přijmout Parlament a Rada, aby se mohla stát zákonem. Spoluzákonodárci se zavázali, že reformu migračních a azylových pravidel EU přijmou před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024.

Celou zprávu Evropského parlamentu najdete na tomto odkaze: Asylum and migration: deal for more solidarity and responsibility sharing

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.