Šok a ohromení. Izraelské síly uprostřed aktivní válečné zóny zabily tři vlastní rukojmí držené Hamásem, kteří mávali bílou vlajkou a křičeli hebrejsky, aby ukázali, že nepředstavují hrozbu.
Zabití rukojmích z 15. 12. 2023, incident, který byl šokujícím příkladem ošklivosti války, kde na složitém a nebezpečném bojišti není bezpečno pro nikoho. Pro mnohé však incident podtrhuje podle nich příliš násilný postup izraelského bezpečnostního aparátu vůči Palestincům. Až na to, že v tomto případě zkrátil životy tří Izraelců, kteří se zoufale snažili zachránit. Zabíjení bylo podle kritiků v rozporu se základní vojenskou etikou a mezinárodním právem, které zakazuje střílet na lidi, kteří se snaží vzdát, a o součást dlouhodobého trendu převážně beztrestného použití nepřiměřené síly, který v posledních týdnech zasáhl Izrael. Šéf armády, podplukovník Herzi Halevi, uvedl, že rukojmí „udělali vše, co bylo možné“, aby dali najevo, že nepředstavují hrozbu, ale že vojáci jednali „během boje a pod tlakem“. Podle vojenského představitele tři rukojmí, všichni dvacetiletí muži, vyšli z budovy poblíž pozic izraelských vojáků ve čtvrti Šidžija, kde vojáci svádějí intenzivní boje s ozbrojenci Hamásu. Mávali bílou vlajkou a byli bez triček, čímž se pravděpodobně snažili naznačit, že nepředstavují žádnou hrozbu. Dva z nich byli okamžitě zabiti a třetí vběhl zpět do budovy a křičel hebrejsky o pomoc. Další dávka střelby třetího muže zabila, ačkoliv velitel vydal rozkaz k zastavení palby. Halevi posléze přezkoumal pravidla boje s vojáky a uvedl, že zákaz zahájit palbu na ty, kteří se vzdávají, musí platit i pro Palestince. „Když vidíte dva lidi, kteří vás neohrožují, nemají zbraně, mají ruce nad hlavou a nemají na sobě košile, věnujte jim dvě vteřiny,“ řekl v komentáři vysílaném izraelskou televizí. „A chci vám říct něco, co je neméně důležité: když to budou dva Gazané s bílou vlajkou, kteří se budou chtít vzdát, budeme je střílet? Rozhodně ne. Rozhodně ne. To nejsou IDF (Izraelské obranné síly).“
Zabití podle jeho vlastních slov „zlomilo srdce“ premiérovi Izraele Benjaminu Netanjahuovi, stejně jako „zlomilo srdce celému národu“ Podle Izraele zemřela v zajetí Hamásu řada rukojmích. Smrt těchto tří však velmi zasáhla Izraelce, protože je zabily síly, které se je snažily zachránit. Přesto lidové mínění pevně stojí za vojenským úsilím Izraele a smrt rukojmích změnu nálady veřejnosti nevyvolala. Smrt rukojmích však přiměla stovky demonstrantů k tomu, aby vyšli do ulic, a to několik dní po dalším incidentu, který vyvolal otázky ohledně izraelských pravidel pro otevřenou palbu. Poté, co bojovníci Hamásu stříleli na rušné jeruzalémské autobusové zastávce, izraelský voják zastřelil Izraelce, který se vrhl do střetu s útočníky, přestože zvedl ruce, klekl si na zem a rozepnul si košili, aby naznačil, že nepředstavuje hrozbu. Armáda zahájila vyšetřování. Kritici vidí přímou souvislost mezi dlouhým seznamem případů zastřelení Palestinců – od zabití 32letého autisty Eyada Hallaqa po smrt novinářky Al Jazeery Shireen Abu Aklehové a mnoha dalších v průběhu let – s incidenty, které vedly k úmrtí Izraelců. Organizace B’Tselem například obvinila armádu z provedení dvojice „nezákonných poprav“, kdy podle videozáznamu izraelští vojáci během vojenského zásahu na okupovaném Západním břehu Jordánu zabili dva Palestince – jednoho, který byl neschopný pohybu, a druhého, který nebyl ozbrojen. Vojenská policie případ vyšetřuje, ale podle skupin na ochranu práv vedou podobné incidenty jen zřídkakdy k trestním opatřením. Kritici tvrdí, že incident s rukojmími odráží chování armády vůči civilistům v Gaze. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, které je pod správou Hamásu a které nerozlišuje mezi bojovníky a civilisty, bylo od začátku války zabito více než 18 700 Palestinců, z nichž asi dvě třetiny jsou údajně ženy a nezletilí. Rukojmích ještě zbývá více než sto.
Avner Gvaryahu, který stojí v čele skupiny Breaking the Silence, která dokumentuje svědectví bývalých izraelských vojáků, uvedl, že výpovědi vojáků z předchozích vojenských operací v pásmu Gazy ukazují, že jakmile armáda považuje oblast za vyčištěnou od civilistů, dostanou pokyn „střílet na vše, co se hýbe“. „Kolik Palestinců bylo takto postříleno?“ ptá se Gvaryahu. Armáda tvrdí, že dělá, co může, aby ochránila civilisty, ale říká, že čelí složité situaci, kdy se Hamás usazuje v hustě obydlených civilních oblastech. Palestinci při několika příležitostech uvedli, že izraelští vojáci zahájili palbu v Gaze, když se civilisté snažili uprchnout do bezpečí. Kobi Michael, vedoucí výzkumný pracovník telavivského think tanku Institute for National Security Studies, zpochybnil srovnání úmrtí rukojmích se zabíjením Palestinců na Západním břehu Jordánu nebo se zabitím izraelského civilisty v Jeruzalémě. Každý případ je podle něj třeba posuzovat samostatně, nikoli jako součást širšího trendu. „Nemělo by se to stát, ale jsme ve válce a to není sterilní prostředí,“ domnívá se Michael, který je bývalým vysokým úředníkem izraelského ministerstva pro strategické záležitosti. „Musíme chápat souvislosti.“ Zabíjení izraelských civilistů v posledních týdnech přimělo k zamyšlení i některé další Izraelce. Přední izraelský komentátor Nahum Barnea například napsal, že incident s rukojmími je zločin a nelze ho přejít, „jako by se nic nestalo“. Jiný izraelský žurnalista Ben Caspit pak uvedl, že vzestup izraelské krajní pravice přispěl k vytvoření prostředí, které usnadňuje střelbu. Zdůraznil také, že mezi izraelskou tvrdou pravicí je rozšířený názor, že v Gaze nejsou žádní nebojující. „V posledních letech se náš prst na spoušti stal příliš lehkým. Nedávné události ho ještě více zlehčily,“ napsal. „V Gaze jsou nebojující osoby a tři z nich byly tento víkend zabity našimi vlastními vojáky.“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.