Banky v loňském roce zajistily financování uhelných projektů v hodnotě přibližně 120 miliard dolarů.
Financování těžby uhlí bankami především z Číny zůstává na překvapivě vysoké úrovni, píše agentura Bloomberg.
Podle nového výzkumu BNEF banky v loňském roce zajistily financování uhelných projektů v hodnotě přibližně 120 miliard dolarů. Jedná se o asi 13 % veškerého financování projektů v oblasti fosilních paliv. Tento poměr musí do roku 2040 klesnout maximálně na 1 %, aby se omezil dopad změny klimatu.
Velký díl obchodu s uhlím pochází z Číny. V roce 2022 bylo 93 miliard dolarů, což odpovídá 76 % financování uhlí, realizováno právě v Číně. Na druhém místě se umístily Spojené státy (10 miliard dolarů) a dále pak Německo a Indie (3 miliardy dolarů obě země).
Uhlí je považováno za nejšpinavější fosilní palivo. Omezení jeho spalování spolu s dodávkami nízkouhlíkových technologií má omezit klimatické škody. Uhlí zůstává největším světovým zdrojem elektřiny, ale nárůst instalací obnovitelných zdrojů energie předbíhá rostoucí poptávku po elektřině
V roce 2022 vzrostla produkce uhlí v Číně na rekordních 4,5 miliardy tun. Země také pokračovala ve schvalování nových kapacit, přičemž domácí produkce v současné době předstihuje úroveň roku 2022 přibližně o 3,5 %, uvedla agentura.
Na druhou stranu se Čína zavázala snažit spotřebu uhlí do poloviny desetiletí. Očekává se, že domácí produkce se v roce 2024 vyrovná a dovoz uhlí do Číny tak poklesne.
Mezinárodní energetická agentura uvedla, že celková spotřeba uhlí v letošním roce dosáhne rekordní výše více než 8,5 miliardy tun a poté začne dlouhodobě a trvale klesat. Do roku 2026 poptávka pravděpodobně mírně klesne na 8,3 miliardy tun. Agentura uvedla, že motorem odklonu od uhlí jsou USA a EU. Odhaduje, že v obou regionech v letech 2023 až 2026 klesnout o více než 20 %. Poptávka uhlí ale klesá daleko méně v Asii, kde se spotřebovává více než polovina světového uhlí. Čína je tak klíčovou zemí spotřeby uhlí a vývoj zde je třeba sledovat.