Rok 1994 byl v Africe přelomový. Byly zde vypsány první demokratické volby. Nyní zemi čekají nové parlamentní volby, spokojenost s vládní stranou je však vrtkavá.
Jihoafrická republika, země s více než 60 miliony obyvateli, slavila. Minulou sobotu (27.4.) si totiž připomněla tzv. Freedom Day – Den svobody, den, kdy před 30 lety miliony Jihoafričanů stály v dlouhých frontách, aby mohly hlasovat v prvních demokratických volbách v zemi, které ukončily desetiletí vlády bílé menšiny. Politika tzv. Appartheidu, uplatňovaná do té doby, vedla k segregaci, omezování práv a svobod černošských obyvatel, kteří směli vlastnit jen kolem 10 % jihoafrické půdy, neměli volební právo, nesměli stávkovat, museli jezdit oddělenou veřejnou dopravu s „černošskými“ autobusy a „černošskými“ zastávkami a v nemocnicích i jiných institucích měli oficiálně nižší standardy než bílé obyvatelstvo. Svoboda pohybu černošských obyvatel byla omezována, museli s sebou vždy nosit pasy. Den svobody se slaví jako den vítězství nad tímto systémem. „Tíha staletí útlaku nás již nedržela při zemi,“ řekl prezident Cyril Ramaphosa v projevu u příležitosti tohoto dne, „v tento den jsme se jako jednotný národ postavili na nohy jako Jihoafričané“. Volby před 30 lety vyhrála jeho strana Africký národní kongres (ANC), jejímž prvním prezidentem byl Nelson Mandela a která je od té doby nepřetržitě u moci. Ve svém projevu u příležitosti Dne svobody v budově Unie v jednom z hlavních měst Jihoafrické republiky Pretorii Ramaphosa vyzdvihl úspěchy země pod vedením své strany. „Postavili jsme domy, kliniky, nemocnice, silnice a vybudovali mosty, přehrady a mnoho dalších zařízení. Do milionů jihoafrických domácností jsme přivedli elektřinu, vodu a kanalizaci,“ řekl prezident.
Průzkumy veřejného mínění však naznačují, že podpora ANC je v současnosti na historickém minimu a klesla na zhruba 40 procent ve srovnání s 62 procenty, které měla v roce 1994. Oslavy významného výročí se tak odehrávaly na pozadí rostoucí nespokojenosti s vládou vládnoucí strany. Image strany poškodila především rozšířená obvinění z korupce a neschopnost účinně řešit palčivé problémy, jako je kriminalita, nerovnost, špatné poskytování služeb a nezaměstnanost, která je stále závratně vysoká. Již zpráva Světové banky o nerovnosti v jižní Africe z roku 2022 přisoudila Jihoafrické republice nešťastné prvenství nejnerovnější země na světě. Zpráva uvádí, že 80 % bohatství země je v rukou 10 % obyvatel. Problémů s rasismem a segregací se zemi nedaří zbavit. A právě černošské obyvatelstvo se nejvíce podílí na kategorii nejchudších občanů. Zpráva z roku 22 říká: „Dědictví kolonialismu a apartheidu zakořeněné v rasové a prostorové segregaci nadále posiluje nerovnost.“ Analytici předpokládají, že ve volbách, které se budou konat 29. května, vládní strana pravděpodobně poprvé ztratí parlamentní většinu a bude nucena vstoupit do koalice.