V mnoha zemích a v různých odvětvích ovládá několik obrovských společností stále větší podíl trhu. A s těmito rostoucími podíly na trhu roste i moc, zisky a ziskovost společností, což jim pomáhá ještě rychleji růst.
Podle nového výzkumu Levice v Evropském parlamentu (The Left) a organizace Tax Justice Network by celoevropská daň z neočekávaných zisků velkých podniků mohla pokrýt polovinu současného rozpočtu EU.
V roce 2022, během energetické krize, zavedla EU daň z neočekávaných zisků pro ropné a plynárenské společnosti, čímž oživila krizové opatření používané po první a druhé světové válce. Akutní krize je nyní za námi, ale mnoho dalších se blíží a je čas vyvodit poučení a dívat se dopředu. Studie „Why the EU needs an excess profits tax“ Christopha Trautvettera (Netzwerk Steuergerechtigkeit, Německo), která navazuje na rozvíjející se diskusi, navrhuje zavést obecnou a trvalou daň zaměřenou na trvalé nadměrné zisky, která by řešila krizi nerovnosti a demokracie způsobenou velkými korporacemi, jež se staly příliš velkými na to, aby je bylo možné regulovat a demokraticky kontrolovat.
Podle zprávy organizace Oxfam o nerovnosti se světu s největší pravděpodobností nepodaří do roku 2030 dosáhnout cílů udržitelného rozvoje, a tím méně skoncovat s chudobou, ale v příštích deseti letech by se mohl dočkat prvního bilionáře. Velké korporace a jejich vlastníci převyšují většinu národních států, pokud jde o ekonomické zdroje, a jsou hnací silou nerovnosti. Dohromady 209 nejziskovějších společností a jejich miliardáři zaměstnávají více než 25 milionů lidí a vydělávají 15 bilionů eur. To je více než dospělá populace ve všech členských státech EU s výjimkou Německa, Francie, Španělska, Itálie a Polska a rovná se HDP EU. Tato nerovnost a koncentrace moci ohrožuje fungování svobodných trhů, protože největší společnosti mohou díky svým nadměrným ziskům převálcovat všechny konkurenty a ještě více se rozrůst. A ohrožuje demokracii, protože peníze si kupují moc. Skromná daň z nadměrných zisků navržená v této studii nebude stačit k tomu, aby se to rychle změnilo, ale vrátí lidem víru, že demokracie může něco změnit. Vždyť jaké je demokratické ospravedlnění situace, kdy podnikatelé v milionech malých a středních firem platí vyšší daně než několik stovek největších a nejziskovějších společností a nedokážou to změnit?
Studii lze stáhnout zde.
Psali jsme:
- Všichni miliardáři pod 30 let svoje bohatství zdědili
- Do roku 2035 bude mít svět prvního bilionáře, chudoba nezmizí dříve než za 230 let
- Ilona Švihlíková: Současná extrémní nerovnost není omyl, ale důsledek neoliberální globalizace
- ILO: Nárůst sociální nerovnosti vyvolává obavy
- Míra finanční nerovnosti na celém světě je ohromující
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.