Podle nejnovější zprávy Světové banky „Global Economic Prospects“ by se měla světová ekonomika v roce 2024 poprvé po třech letech stabilizovat, ale na úrovni, která je podle posledních historických standardů slabá.
Předpokládá se, že globální růst se v roce 2024 udrží na stabilní úrovni 2,6 % a v letech 2025-2026 se zvýší na průměrných 2,7 %, uvádí se v tiskové zprávě Světové banky. To je výrazně pod průměrem 3,1 % v desetiletí před pandemií covid-19. Z prognózy vyplývá, že v průběhu let 2024-2026 budou země, které dohromady představují více než 80 % světové populace a globálního HDP, stále růst pomaleji než v desetiletí před covidem.
„Čtyři roky po otřesech způsobených pandemií, konflikty, inflací a zpřísňováním měnové politiky se zdá, že globální hospodářský růst se stabilizuje,“ uvedl Indermit Gill, hlavní ekonom a senior viceprezident Skupiny Světové banky. „Růst je však na nižší úrovni než před rokem 2020. Vyhlídky nejchudších ekonomik světa jsou ještě znepokojivější. Čelí trestající úrovni dluhové služby, zužujícím se obchodním možnostem a nákladným klimatickým událostem. Rozvojové ekonomiky budou muset najít způsoby, jak podpořit soukromé investice, snížit veřejný dluh a zlepšit vzdělávání, zdravotnictví a základní infrastrukturu. Nejchudší z nich – zejména 75 zemí, které mají nárok na zvýhodněnou pomoc od Mezinárodního sdružení pro rozvoj – toho nebudou schopny bez mezinárodní podpory.“
Očekává se, že v letošním roce zůstane každá čtvrtá rozvojová ekonomika chudší, než byla v předvečer pandemie v roce 2019. Tento podíl je dvakrát vyšší u zemí v nestabilních a konfliktních situacích. Kromě toho se v období 2020-2024 prohloubil rozdíl v příjmech mezi rozvojovými a vyspělými ekonomikami téměř v polovině rozvojových ekonomik – což je nejvyšší podíl od 90. let 20. století.
Pokud jde o globální úrokové sazby, ty podle zprávy pravděpodobně zůstanou na poměry posledních desetiletí vysoké – v letech 2025-2026 budou v průměru činit přibližně 4 %, což je zhruba dvojnásobek průměru let 2000-2019.
„Ačkoli se ceny potravin a energií ve světě zmírnily, jádrová inflace zůstává relativně vysoká – a taková by mohla zůstat,“ uvedl Ayhan Kose, zástupce hlavního ekonoma Světové banky. „To by mohlo přimět centrální banky v hlavních vyspělých ekonomikách, aby odložily snížení úrokových sazeb. Prostředí vyšších sazeb na delší dobu by znamenalo zpřísnění globálních finančních podmínek a mnohem slabší růst v rozvojových ekonomikách.“
Analýzu Světové banky „Global Economic Prospects“ najdete zde. Publikace je doplněna mnoha grafy.