Polsko a Pobaltí posílily hraniční kontroly v souvislosti s migrační krizí

Od začátku krize na hranicích mezi EU a Běloruskem před třemi lety se migranti pokusili nelegálně překročit hranice Polska, Litvy nebo Lotyšska v téměř 150 000 případech, ukazuje analýza Deutsche Welle.

Krátce poté, co Evropská unie uvalila na Bělorusko postupná kola sankcí za prezidentské volby, které opozice odsoudila jako zfalšované, začaly v létě 2021 na běloruskou hranici s Litvou přicházet tisíce migrantů z Blízkého východu a Afriky.

Tento náhlý příliv, který Polsko a pobaltské státy obvinily běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že jej koordinuje společně s Ruskem, se rozšířil do širší pohraniční krize, která trvá i po třech letech. Statistiky tří států sousedících s Běloruskem ukazují, že pohraniční stráž zastavila přibližně 150 000 pokusů migrantů o nelegální překročení hranice, v drtivé většině v Polsku.

„Není pochyb o tom, že krizi na hranicích způsobily hybridní akce běloruské strany. Víme, že se jedná o uměle vytvořenou a kontrolovanou migrační trasu,“ řekl DW Andrzej Juzwiak, mluvčí polské pohraniční stráže.

Polsko, Litva a Lotyšsko od roku 2021 vynaložily stovky milionů eur na zabezpečení svých hranic vysokými ploty pobitými ostnatým drátem a vybavenými tisíci kamer a pohybových čidel. Zvýšil se také počet nasazených pohraničníků a vojáků.

Dne 13. června Polsko nově rozmístilo podél hranice s Běloruskem zhruba 60kilometrovou nárazníkovou zónu se zákazem vstupu, což je 200 metrů široká oblast, do níž je zakázán vstup všem nerezidentům, včetně humanitárních skupin a novinářů. Předchozí polská vláda v roce 2021 dočasně zřídila větší nárazníkovou zónu podél celé hranice.

Hlavním účelem zóny je zajistit bezpečnost místních obyvatel a bezpečnostních pracovníků ve službě na hranicích a omezit činnost pašeráků lidí, uvedl mluvčí pohraniční stráže Juzwiak.

Dodal, že od začátku migrační krize jsou migranti stále agresivnější. „Používají nebezpečné nástroje, nože, nože připevněné k tyčím, obušky, praky. Na polské hlídky házejí kameny, větve, hořící větve,“ řekl Juzwiak.

Proti nárazníkové zóně se ohradily skupiny hájící práva uprchlíků, podle nichž jim znemožní pomáhat migrantům, kteří překračují hranici v odlehlých oblastech a potřebují potravinovou nebo lékařskou pomoc.

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.