UNESCO: Svět nedělá dost pro ochranu oceánů

Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu UNESCO znovu upozorňuje na ekologická nebezpečí, když prohlašuje: „Svět zachází s oceány jako s volným prostorem pro všechny“.

Nová zpráva Organizace spojených národů, kterou předložilo 100 vědců z celého světa, má za cíl bít na poplach na základě nových údajů o hrozbách pro oceány, které UNESCO uvádí a varovat svět. Biologická rozmanitost a jemně vyvážené ekosystémy oceánů jsou podle ní čím dál více poškozovány vlivem člověka. Kromě měnícího se klimatu život v našich oceánech narušuje mnoho nebezpečí, kdy jsou poškozovány znečištěním, okyselováním a úbytkem biologické rozmanitosti. “Dochází k úbytku kyslíku, okyselování, samozřejmě se zvyšuje hladina moří, což způsobuje dopady na pobřežní komunity a pobřežní systémy,” říká Vidar Helgesen, výkonný tajemník Mezivládní oceánografické komise UNESCO a dodává, že dochází ke zhoršování stavu vegetace „modrého“ uhlíku v oceánu a k trvalému a silnému nárůstu znečišťujících látek, které se týkají plastů, ale i dalších chemických znečištění”. Kromě plastů oceány trápí i chemický odpad v podobě spláchnutých hnojiv a z odpadních vod odebírající z vody kyslík. Zpráva UNESCO uvádí, že od 60. let minulého století ztratily oceány kvůli oteplování a znečišťujícím látkám 2 % kyslíku. Největší dopad má podle ní na pobřežní oblasti, kde některé rostlinné a živočišné druhy svádějí “frontový boj o dech”. Zpráva dokonce identifikuje přibližně 500 “mrtvých zón”, kde kvůli nedostatku kyslíku nepřežívá téměř žádný mořský život.

Jedním z hlavních problémů, kterým světové oceány čelí, je také okyselování, které je způsobeno pohlcováním emisí z fosilních paliv, což mění jejich chemické složení. Oceán je nyní asi o 30 % kyselejší než v době před průmyslovou revolucí, a pokud se nám nepodaří změnit směr, bude toto procento do roku 2100 činit 170 %. Měkkýši pak mají v důsledku tenčí a slabší schránky, a proto se méně rozmnožují. “Měkkýši nejsou jen něčím, co si vychutnáváme na talíři, ale také něčím, co konzumují mořští živočichové, takže to narušuje potravní řetězec v oceánu,” říká Vidar Helgesen. Podle UNESCO se také za posledních 20 let zdvojnásobilo tempo oteplování oceánů a výrazně roste tempo stoupání mořské hladiny. V roce 2023 pak došlo k nejvyššímu nárůstu teploty od 50. let 20. století. Teplota oceánů se zvýšila v průměru o 1,45 °C, na některých místech ve Středozemním moři, tropickém Atlantiku a Jižním oceánu i o 2 °C. Zpráva popisuje i další dopady lidské činnosti na oceán. “…více srážek na pevnině v důsledku klimatických změn a rostoucích teplot znamená také to, že se z pevniny odplavuje více půdy, čímž se oceán stává tmavším, což má vliv na plankton, který je na dně potravního řetězce,” říká. Poslední z klíčových úkolů je ochrana tzv. mořských lesů. Jedná se o mangrovové porosty, mořské trávníky a přílivové bažiny, které fungují jako úložiště uhlíku. Uvádí se v ní, že tyto lesy zadržují pětkrát více uhlíku než lesy na souši, ale že se pro jejich záchranu nedělá dost. Přes polovinu zemí na světě nezahrnuje obnovu mořských lesů do svých akčních plánů v oblasti klimatu. Lidé jsou na zdravých oceánech z hlediska svého přežití velmi závislí, v neposlední řadě i z hlediska potravin, ale podle Helgesena se o jejich budoucnost nestaráme.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.