Naopak Německo a zejména Itálie svůj vliv finančních center v EU výrazně posílily.
Brexit zásadně oslabil finanční vliv City of London na evropské trhy, napsali Amr Saber Algarhi a Adeola Y Oyebowale o postbrexitovém postavení Londýna jako finančního centra. Není to, jak konstatují, ostatně překvapivé: hlavním smyslem Brexitu bylo zcela přebudovat vztahy Británie a Evropy.
Zatímco před rokem 2016 londýnská burza určovala tempo evropských finančních toků a její výkyvy okamžitě ovlivňovaly investory v Paříži, Frankfurtu či Miláně, po odchodu z EU se situace obrátila.
Analýza denních pohybů devíti evropských burz ukazuje, že Spojené království se z „čistého vysílače“ finančních šoků stalo jejich příjemcem – jeho dřívější vysoký vliv se propadl a evropské trhy nyní reagují na Londýn mnohem slaběji. Jinými slovy, britské ekonomické a finanční šoky mají na kontinentu mnohem slabší vliv ve srovnání s minulostí.
Naopak Německo a zejména Itálie svůj vliv výrazně posílily. Tento posun má dopady na náklady kapitálu, investiční rozhodování i fungování penzijních fondů, protože evropské trhy už nejsou tak úzce navázány na britské signály. Jak autoři zdůraznili, když byl Londýn finančním lídrem v Evropě, určoval nebo spoluurčoval to, jak investoři z kontinentu hodnotí rizika. To londýnskému City dávalo zvláštní vliv na náklady půjček nebo na rozhodnutí o investicích.
Fyzická infrastruktura finančního sektoru se v důsledku Brexitu rovněž změnila podobně: více než 440 firem přesunulo část aktivit do EU a s nimi odešlo přes 900 miliard liber aktiv.
Londýn sice zůstává globálním finančním centrem, ale jeho propojení s Evropou zesláblo a podle autorů není pravděpodobné, že by se jeho dřívější pozice obnovila, protože evropská finanční síť se po Brexitu přeuspořádala a nové rozložení sil se v současnosti už stabilizovalo. Vztah k Evropě prošel zásadní změnou. Pro zemi, která stojí na finančních službách, se jedná o velký posun.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.