I africký kontinent se potýká s hlubší krizi migrace. Xenofobie a násilnosti vůči migrantům jsou na denním pořádku v nejvyspělejší ekonomice Afriky.
Nigérie dokončila rozsáhlou repatriační operaci, v jejímž rámci během několika týdnů dopravila z Jihoafrické republiky zpět do vlasti téměř 1 500 svých občanů. Důvodem byly sílící protiimigrační protesty a násilné útoky namířené proti cizincům, které znovu upozornily na dlouhodobé napětí uvnitř jihoafrické společnosti.
Pátý speciální let organizovaný nigerijskou vládou přistál v Lagosu s více než třemi stovkami cestujících. Celkem bylo od poloviny června repatriováno 1 490 Nigerijců, kteří se rozhodli Jihoafrickou republiku opustit poté, co se bezpečnostní situace výrazně zhoršila. Vedle Nigerijců odjížděly ze země také tisíce občanů dalších afrických států, část dobrovolně, část na základě rozhodnutí jihoafrických úřadů.Nigérijské ministerstvo zahraničních věcí zdůraznilo, že ochrana občanů žijících v zahraničí patří mezi jeho dlouhodobé priority. Současně ostře odsoudilo projevy xenofobie, rasové nesnášenlivosti i násilí vůči cizincům a deklarovalo snahu pokračovat v diplomatických jednáních s jihoafrickou vládou.Současná vlna násilností pak nepředstavuje izolovanou událost – Jihoafrická republika se s protiimigračními nepokoji potýká opakovaně již více než patnáct let.
Významné násilné střety byly zaznamenány například v letech 2008, 2015 a 2019, kdy při útocích na zahraniční pracovníky zahynuly desítky lidí a tisíce dalších přišly o své domovy nebo podniky. Terčem útoků bývají především občané Nigérie, Zimbabwe, Mosambiku, Etiopie, Somálska nebo Malawi. Útočníci často obviňují přistěhovalce z růstu kriminality, nezaměstnanosti či tlaku na sociální systém.
Jihoafrická republika zůstává nejprůmyslovější ekonomikou subsaharské Afriky, zároveň však čelí mimořádně vysoké nezaměstnanosti, která se dlouhodobě pohybuje kolem jedné z nejvyšších úrovní na světě. Zejména mezi mladými lidmi přesahuje 40 %, v některých regionech dokonce výrazně více.K tomu se přidává vysoká kriminalita, hluboké sociální nerovnosti přetrvávající ještě z období apartheidu, nedostatek dostupného bydlení i pomalý hospodářský růst. V takovém prostředí se migranti často stávají snadným terčem frustrace části veřejnosti.V posledních týdnech situaci vyhrotily aktivity občanských iniciativ požadujících razantní postup proti nelegální migraci. Ty vyzvaly zahraniční státní příslušníky bez oprávnění k pobytu, aby zemi opustili do konce června. Přestože tato výzva neměla právní závaznost, přispěla k eskalaci napětí a zvýšení počtu útoků na cizince.
Události mají rovněž výrazný zahraničněpolitický rozměr. Nigérie a Jihoafrická republika představují dvě nejvýznamnější ekonomické a politické mocnosti afrického kontinentu a jejich vzájemné vztahy bývají dlouhodobě poznamenány právě otázkou bezpečnosti nigerijských občanů žijících v Jihoafrické republice. Abuja oznámila, že při násilnostech na konci června zahynuli nejméně dva nigerijští občané. Současně uvedla, že bude po jihoafrické straně požadovat kompenzace za majetek, podniky a další aktiva, která repatriovaní občané museli v zemi zanechat.