Proč země nedovedla jako předsednická země ASEAN prosadit tvrdší postoj vůči Číně?
Filipíny vstoupily do předsednictví ASEAN v roce 2026 s ambicí zásadně posunout společný postoj k Jihočínskému moři, ale nakonec se jim to nepodařilo, napsal analytik Lam Duc Vu pro Asia Times. Jeho článek hodnotí letošní závěry a průběh summitu ASEANu (Sdružení zemí jihovýchodní Asie).
Přestože měly kontrolu nad textem závěrečného komuniké, vybudovaly nové právní a institucionální kapacity a získaly podporu bilaterálních partnerů, výsledný text byl prakticky totožný s loňským komuniké Malajsie. Ani deset let po arbitrážním rozhodnutí ve prospěch Filipín není tento verdikt v konsensuálním jazyce ASEAN zmíněn.
ASEAN neumožňuje kolektivní postoj
Problém nespočívá v diplomatickém selhání Filipín, ale v samotném mechanismu konsenzu ASEAN, který znemožňuje kolektivní postoj k citlivým otázkám suverenity. Zatímco Filipíny aktivně posilují regionální spolupráci – například založením ASEAN Maritime Centre či rozšířením Coast Guard Forum – ostatní členské státy se zdráhají připojit k tvrdšímu postoji vůči Číně. Ani incident mezi filipínskými a čínskými námořníky těsně před jednáním nevedl k podpoře ze strany ASEAN.
Externí partneři, včetně Japonska, USA, Austrálie a čtrnácti dalších států, vydali nejsilnější společné prohlášení na podporu arbitrážního verdiktu, ale žádný jiný člen ASEAN se k němu nepřipojil. To ukazuje, že ochota jednat je mimo ASEAN větší než uvnitř organizace.
Hormuz zastínil Jihočínské moře
Komuniké z roku 2026 navíc oslabilo ambice ohledně Kodexu chování v Jihočínském moři (COC), když vypustilo jazyk o „urychlení“ jednání a nahradilo jej vágnějším očekáváním „pokračujících snah“. Zároveň se v komuniké objevila nová formulace týkající se práva tranzitního průjezdu, která se vztahuje na krizi v Hormuzském průlivu. Jihočínské moře tak ustoupilo do pozadí kvůli eskalaci na Blízkém východě.
Konsensus v ASEANu bez narušení
Žádný předsednický stát ASEAN nedokázal za poslední dekádu změnit konsenzuální jazyk ohledně Jihočínského moře. Filipíny proto budují vlastní právní a institucionální infrastrukturu, která má jejich nároky udržet i bez podpory ASEAN. Podle autora ale není jisté, zda tyto iniciativy přetrvají po skončení filipínského předsednictví.