Přečetli jsme: Podmínky pro získání azylu ve Švédsku se citelně zhoršily. Jak a proč k takovému obratu došlo zhodnotil článek Foreign Affairs.
Švédsko byla země, kam přišel rekordní počet imigrantů. V roce 2015 kvůli tomu musela země zastavit svoji politiku otevřených dveří. Nyní je podle autorky článku pro Foreign Affairs Amy R. Russo možnost naleznutí azylu ve Švédsku mnohem těžší než kdykoliv před tím.
V roce 2015 přišlo do země 163 tisíc uprchlíků a 35 tisíc z nich byli nezletilí bez doprovodu. Tento proud migrace učinil z desetimilionového Švédska největšího příjemce uprchlíků na hlavu. Na začátku to vypadalo na podporu politiky otevřených dveří a například v komunitě Molndal vzniklo okamžitě oddělení pro integraci, která měla na lokální úrovni organizovat otázky sociální integrace příchozích.
Podle slov Brigitty Korpe, která oddělení vede, byl rok 2015 rokem, který ovládaly emoce ohledně pomoci trpícím, které ukazovala média v podobě například obrázků zemřelého syrského chlapce Aylana Kurdiho. Vedlo to podle Korpe až k hysterii. Ta nyní opadla. Od listopadu 2015 Švédsko obnovilo hraniční kontroly a přijímá jen minimum uprchlíků, které vyžaduje Evropská unie. Azylové podmínky se dramaticky zpřísnily.
Průměrná doba čekání na udělení nebo neudělení azylu je 500 dní. Nový zákon učinil skoro nemožným pro žadatele získat permanentní azyl a přivést si s sebou rodiny. Dnes tak může většina žadatelů čekat v nejlepším jenom dva výsledky: povolení k pobytu na 3 roky pro ty, kdo se kvalifikují jako uprchlíci a třináctiměsíční povolení k pobytu pro ty, kdo získají status dodatečné ochrany, protože jim doma hrozí smrt, násilí a podobně.
Nezletilí a azylový proces
Nezletilí bez doprovodu nejsou podle zákona potom uprchlíky a jsou spíše těmi, kdo dostanou dodatečnou ochranu. Například ti, kdo utekli ze své země, protože tam už nikoho nemají a mají obavy o svoji obživu, nejsou viděni jako uprchlíci, píše autorka.
Věci jsou komplikované tím, že rozhoduje věk v době rozhodnutí úřadů nebo soudů. Pokud začne azylový proces v 15 letech žadatele, ale konečné rozhodnutí padne v jeho 18 letech, je chápán jako dospělý. Deportace dospělých pak není chápána jako problematická, neprovádějí se jenom u nezletilých.
Do Švédska přitom přišlo v roce 2015 na 23 tisíc nezletilých Afgánců a asi 4 tisíce Syřanů bez doprovodu. Dokud jsou nezletilí nemohou být deportováni. Jakmile ale dosáhnou 18 let, úřady nemusí hledat jejich příbuzné a mohou jejich azyl odmítnout. Což je taktika vlády, která podle hodnocení právníka Arida Degavra azylový proces cíleně zdržuje, aby pak mohla přistupovat k deportacím.
Migrační úřad taková obvinění ale odmítl. Azylová řízení probíhají pomalu, protože je úřad zahlcen žádostmi z vlny roku 2015.
Úřady se zaměřily na věk
Věk žadatelů se vůbec stal problémem, na který se švédské úřady zaměřily. K tomu, aby zabránily tomu, co úřady nazvaly jako vysoký počet podvodů spojených s věkem se používají zubní rentgeny a další testy, které mají identifikovat věk žadatele. Metoda je kritizována těmi, kdo ji považují za nespolehlivou a vyvolala kontroverze, i když není jasné, jak moc tyto testy nakonec ovlivnily azylová rozhodnutí.
Švédsko patřilo, píše autorka v závěru článku, k těm zemím, jejichž přístup k imigraci byl jedním z nejvíce progresivních přístupů. Nyní je tomu jinak. Populistická a dříve okrajová anti-imigrační strana Demokraté má nyní rostoucí politickou podporu díky šoku, který Švédi zažili kvůli migrační krizi v roce 2015. S volbami v roce 2018 může strana očekávat další nárůst podpory voličů se svými sliby, že tvrdě zakročí proti imigraci. Je to problém, který se podle autorky úspěšně politizuje.
Žadatelé o azyl ve Švédsku jsou nyní zablokováni v právním limbu. Nemají se kam vrátit, ale nemají garance, že ve Švédsku můžou dál zůstat. Poslední etapa jejich cesty, kterou absolvovali, je, jak se zdá, nekonečné čekání.
Texty zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.