Mezitím světová ekonomika čelila prudkému růstu cen energií, inflaci a zhoršující se životní situaci milionů lidí.
Podle nové zprávy organizace Oxfam International zbohatlo 41 největších ropných magnátů ze zemí G7 od začátku války proti Íránu o 23,5 miliardy dolarů, napsaly noviny Asia Times. Jejich majetek rostl v období od 1. března do 18. května tempem přibližně 300 milionů dolarů denně, zatímco světová ekonomika čelila prudkému růstu cen energií, inflaci a zhoršující se životní situaci milionů lidí. Konflikt podle OSN hrozí, že uvrhne do chudoby dalších 32 milionů lidí do konce roku.
Zisky o 80 % víc
Oxfam upozorňuje, že zisky velkých ropných firem – Chevronu, Shellu, BP, ConocoPhillips, ExxonMobilu a TotalEnergies – mají letos dosáhnout o 80 % vyšší úrovně, než se očekávalo před válkou. Naproti tomu průměrné velké firmy v zemích G7 mají růst jen o 8 %. Zatímco globální miliardáři v uvedeném období zbohatli v průměru o 0,42 %, miliardáři z energetického sektoru v G7 zvýšili svůj majetek o 9 %, a ti přímo z ropného a plynárenského odvětví dokonce o téměř 11 %.
Zpráva tvrdě kritizuje vlády G7, zejména Spojené státy, za to, že v posledních letech omezily pomoc nejchudším zemím o 48 miliard dolarů – částku, kterou miliardáři v G7 dokázali získat během pouhých devíti dnů. Oxfam také připomíná, že od posledního francouzského předsednictví G7 v roce 2019 přibývá každou minutu 44 lidí, kteří potřebují humanitární pomoc.
Strach z Trumpa vede k oslabení G7
Organizace obviňuje francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že kvůli účasti USA na summitu G7 vynechal z programu témata, která by mohla prezidenta Trumpa rozhněvat – včetně dopadů války v Íránu, situace v Gaze a Libanonu či klimatické krize. Podle Oxfamu tím G7 rezignuje na svou roli globálního lídra.
Oxfam vyzývá tzv. „G6“ – tedy všechny členy G7 kromě USA – aby přijali plán na ochranu lidí před ekonomickými otřesy způsobenými válkou a dalšími krizemi. Tvrdí, že tyto země mají nástroje, jak jednat: mohou odpouštět dluhy, zdaňovat mimořádné zisky a extrémní bohatství a zvýšit pomoc chudším státům. Pokud tak neučiní jen proto, že se k nim USA nepřipojí, bude to podle Oxfamu projevem zbabělosti a urychlí to úpadek jejich globální relevance.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.