Dnešní průvodce jazzovou hudbou Jana Schneidera slaví svoje dnes 300. vydání. V tom dnešním najdete skladby Fezstivál-blues, Free Cell Block F ‘Tis Nazi USA a Tammurriata Nera.
Jubilejní třísté jazzové okénko otevřu díly příteli Lacovi vzpomínkou na skvělého maďarského kontrabasistu Aladára Pegeho: takto zahrál se svým výtečným kvartetem v roce 1965 „Fezstivál-blues“. Bubeník Imre Közsegi má znamenitý tah na bránu a tvoří s „Pegeninim“ (jak říkali klasicky hudebně vzdělanému Pegemu) příkladnou rytmiku.
Nejen k dnešnímu dni se geopoliticky hodí skladba kontrabasisty Charlie Minguse s poněkud enigmatickým názvem „Free Cell Block F ‘Tis Nazi USA“ (já bych nějaký překlad měl, ale nechám si ho pro sebe). Upozorním místo toho na špičkové výkony jednotlivých hráčů, ale na to jsme v Mingusově bandu dávno zvyklí: George Adams na tenora, Jack Walrath na trubku, nenapodobitelný Don Pullen na klavír, a nenahraditelný Mingusův rytmický parťák Dannie Richmond za bubny a nádherně vyleštěnými činely značky Paiste.)
„Tammurriata Nera“ v podání Nuova Compagnia Di Canto Popolare je neapolská píseň, napsaná v roce 1944. Tammurriata nera vypráví příběh ženy, která porodí černé dítě, počaté vojákem během americké okupace. Vznik písně je inspirován epizodou, kterou zaznamenal v porodním oddělení nemocnice Loreto Mare v Neapoli její ředitel Edoardo Nicolardi. Mladá žena v této situaci nebyla jediná a tak Nicolardi, autor některých úspěšných neapolských písní, napsal text, který zhudebnil jeho přítel a tchán EA Mario (pseud. Giovanni Ermete Gaety).