Podle nové studie nutí reformovaný stabilizační balíček velké země EU k úsporám. Ekonomové se naopak obávají, že to povede ke snížení investic.
Reforma Paktu stability EU měla ve skutečnosti učinit pravidla EU pro deficit pružnější a praktičtější. Ta stanovují, jak velký dluh mohou členské státy EU mít. Dva hlavní požadavky byly zachovány: roční schodek by měl být pod hranicí tří procent hrubého domácího produktu (HDP) a celkový dluh státu by neměl překročit hranici 60 %. Jedná se však pouze o pokyny. Požadavek, jak rychle by měly země těchto cílů dosáhnout, byl opět zmírněn, informovaly noviny Handelsblatt.
Od letošního roku musí každá vláda předložit Bruselu plán snižování dluhu na příští čtyři roky. Na konci tohoto období musí být dluh na „udržitelné cestě poklesu“. Zda pak bude míra zadlužení činit 60 nebo 90 % výkonu ekonomiky, je druhotné. Hlavní je, aby trend směřoval dolů.
Ani nová pravidla však nejsou tak uvolněná, jak někteří doufali. Ukazuje to studie Institutu pro makroekonomii a výzkum hospodářského cyklu (IMK). Dokument například uvádí: „Některé evropské země, jako je Francie, Itálie a Španělsko, by mohly být v příštích letech nuceny ke značným úsporám.“ Německo je také postiženo, i když „v menší míře“.
Vlády musí své plány na snížení emisí předložit Bruselu do 20. září. Společně s Evropskou komisí pak bude s pomocí analýzy udržitelnosti dluhu dohodnut závazný postup pro každou zemi.
I když nové požadavky nebudou mít tak drastický dopad jako úsporné programy během krize eura, mohly by výrazně omezit veřejné investiční programy, píší autoři studie Christoph Paetz a Sebastian Watzka.