Podle zprávy OSN vojenský režim v Myanmaru zintenzivnil zabíjení a zatýkání ve snaze umlčet své odpůrce.
Od převratu v únoru 2021 bylo podle OSN v Myanmaru armádou zabito 5 350 civilistů a zatčeny desítky tisíc lidí. Armáda se chopila moci, odstranila zvolenou civilní vládu Aun Schan Su Ťij. V zemi se pak vzmohly celonárodní pouliční protesty a protestní hnutí se změnilo v ozbrojené povstání, kdy boje stále pokračují na mnoha frontách. Armáda navíc na jaře zavedla brannou povinnost, aby se pokusila posílit své řady. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Turk vydal v polovině zaří zprávu založenou mj. na rozhovorech na dálku se stovkami obětí a svědků, protože vyšetřovatelům byl odepřen přístup do země. V posledním sledovaném období od dubna 2023 do června 2024 podle této zprávy zemřelo 2 414 lidí, což je o 50 % více než v předchozím sledovaném období. Stovky lidí byly zabity při leteckých a dělostřeleckých útocích. „Myanmar se potápí do hlubin propasti lidských práv,“ řekl James Rodehaver, vedoucí týmu úřadu OSN pro práva v Myanmaru. „Myanmarská armáda vytvořila krizi tím, že využila právní systém a kriminalizovala téměř všechny formy nesouhlasu s jejími pokusy o ovládnutí země,“ dodal Rodehaver.
Mluvčí Úřadu OSN pro lidská práva Elizabeth Throssellová na tiskové konferenci uvedla, že od převratu zemřelo ve vazbě nejméně 1853 lidí, z toho 88 dětí. „U mnoha z těchto osob bylo ověřeno, že zemřely poté, co byly vystaveny krutému výslechu, jinému špatnému zacházení ve vazbě nebo jim byl odepřen přístup k odpovídající zdravotní péči,“ řekla Throsselová. Zpráva OSN rovněž odhalila, že od převratu bylo zatčeno téměř 27 400 lidí, kteří se pravděpodobně nacházejí ve vojenských výcvikových střediscích a jsou mezi nimi i děti, které byly odebrány, když se nepodařilo najít jejich rodiče, „jako forma trestu za politickou opozici.“ Rodehaver dodal: „Zadržení, s nimiž náš úřad vedl rozhovory, popisují metody, jako je zavěšování pod strop bez jídla a vody, nucení klečet nebo lézt po tvrdých nebo ostrých předmětech, používání zvířat, jako jsou hadi nebo hmyz, či jiných divokých zvířat s cílem vyvolat v osobách strach a hrůzu.“ Jiní podle něj popisovali bití železnými tyčemi, bambusovými tyčemi, obušky, pažbami pušek, koženými pásky, elektrickými dráty a řetězy od motocyklů. Myanmarská armáda na zprávu OSN nereagovala. Volker Turk pak zveřejnil doporučení, aby bylo porušování práv v Myanmaru postoupeno Mezinárodnímu trestnímu soudu.