Rusko má zájem na tom, aby Evropa nebyla silná. Proto jsou instituce NATO a EU, stejně jako evropské státy, v současné době pod neustálým útokem hybridních prostředků, vysvětluje Sönke Marahrens, odborník na hybridní válku v rozhovoru pro Tagesschau.

Hybridní hrozby jsou obvykle zaměřeny proti systémovým slabinám organizací nebo států. A zde jsme svědky neuvěřitelného množství hrozeb. Ruští agenti zkoušejí v mnoha evropských zemích velmi odlišné věci, které jsou šité na míru jednotlivým státům: hybridní opatření, která fungují v Polsku, nefungují v Německu; to, co funguje v Německu, by nefungovalo ve Finsku.

I v budoucnu musíme počítat s velmi širokým spektrem útoků. Existují zhruba tři oblasti cílů. Za prvé jsou to útoky proti státním institucím. Zde je cílem omezit akceschopnost státu, ale také snížit důvěru obyvatelstva v daný stát.

Druhou skupinou je ekonomika: jde o sabotážní akce proti kritické infrastruktuře, kybernetické útoky a útoky typu ransomware. To může oslabit ekonomickou sílu států a také vyvolat nejistotu.

Poslední skupinou je obyvatelstvo. Rusko ve veřejné debatě podporuje opačné postoje. To vede k radikalizaci – a nakonec k agresivním incidentům.

Nejnebezpečnějším typem hybridní války jsou však dezinformace. Umožňuje utvářet názory a nastavovat narativy.

„Rusko plánuje vybudovat vlastní světový řád“

Je známo, že Rusko plánuje vybudovat vlastní světový řád, možná společně s Čínou. To také neustále postulují. A pro Rusko to nakonec zahrnuje i použití vojenské síly.

Náčelník ruského generálního štábu už v roce 2012 v jednom článku napsal, že 80 % všech konfliktů bude v budoucnu vedeno nevojenskými prostředky. To je to, co zažíváme v hybridním prostředí. Stále však zbývá oněch 20 %. V případě hybridních útoků na nás vidíme podobné věci jako na Ukrajině – předtím, než Rusko zahájilo invazi.

Celý článek si můžete přečíst zde v němčině.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.