Velmi rychlý rozvoj nových technologií a umělé inteligence bude mít zásadní dopad na mír a bezpečnost ve světě. O tom je přesvědčena Rada bezpečnosti OSN.
Rada OSN nyní spadá pod vedení švýcarského ministra zahraničí, lékaře Ignazia Cassise. Ten a mnozí další odborníci hovoří o nebezpečích spojených s pokrokem, například o vojácích, kteří mají díky neurotechnologiím delší výdrž a větší toleranci vůči bolesti, bojovnících, kteří jsou schopni ovládat přídatné automatické končetiny a získat nové smysly, jako je kupříkladu noční vidění. Bohužel nejde o scifi. „Nejde budoucnost,“ varoval Cassis ve svém projevu v Radě bezpečnosti OSN v New Yorku. „To, co bylo před deseti nebo patnácti lety ještě sci-fi, se nyní stává naší novou realitou,“ dodal. Integrace umělé inteligence a neurotechnologií umožňuje ultrarychlé rozhodování, myslí si Cassis. „To vyvolává hluboké otázky ohledně kontroly rozhodování ve válce a v konečném důsledku i toho, jak lze zaručit použitelnost úmluv o lidských právech,“ uvedl.
Rychlost pokroku nyní značně převyšuje biologickou rychlost lidské evoluce. To vede k hlubokému narušení společnosti. „Musíme se připravit na budoucí výzvy vědy. Budoucnost je tady a teď,“ říká šéf Rady OSN s tím, že bude nutno bránit „principy humanity tváří v tvář riziku dehumanizujících válek.“ Cassis v této věci důrazně apeloval na ostatní členy Rady. Švýcarsko již podle něj s dopady vědy a pokroku na lidstvo počítá, kdy v roce 2019 založilo Ženevské centrum pro vědu a diplomacii (GESDA) vytvářející řadu iniciativ souvisejících s výzvami budoucnosti. Výstupem této organizace je mimo jiné i Kvantový institut, který byl slavnostně otevřen v roce 2023 a jehož cílem je dát kvantové technologie do služeb obecného dobra a zpřístupnit je všem.