Na nedávném summitu EU v Budapešti chtěli zástupci států a vlád najít způsoby, jak zvýšit konkurenceschopnost a nezávislost Evropy. Jedním z nástrojů má být snížení administrativní a regulační zátěže.
Výstupem ze zasedání je Budapešťské prohlášení o Nové dohodě pro konkurenceschopnost Evropy, v němž vedoucí představitelé Evropské unie tvrdí, že „tváří v tvář nové geopolitické realitě a hospodářským a demografickým výzvám“ jsou rozhodnuti „zajistit společnou ekonomickou prosperitu, posílit konkurenceschopnost, učinit z EU první klimaticky neutrální kontinent na světě a zajistit pro ni suverenitu, bezpečnost, odolnost i globální vliv“.
Také uvítali „zprávu Enrica Letty nazvanou Mnohem více než jen trh a zprávu Budoucnost evropské konkurenceschopnosti, jejímž autorem je Mario Draghi, které identifikují kritické výzvy a předkládají na budoucnost zaměřená doporučení“. Oba materiály mají posloužit jako „pevný základ“, ze kterého chtějí představitelé EU vycházet. Mají být urychleně odstraněny rozdíly v produktivitě a inovacích oproti globálním konkurentům i v rámci EU. Přitom má být postupováno „jednotně a solidárně v zájmu všech občanů, podniků a členských států EU“.
„Ke zvýšení naší konkurenceschopnosti musí být všechny nástroje a politiky využívány komplexním a soudržným způsobem jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. Pokračovat, jako by se nic nedělo, již není možné,“ uvádí se dále v prohlášení.
Následně jsou uváděna konkrétní opatření. Například „zintenzivnění úsilí o zajištění plně fungujícího jednotného trhu a rozvinutí jeho plného potenciálu jakožto klíčové hnací síly inovací, investic, konvergence, růstu, konektivity a ekonomické odolnosti“ nebo „dosažení pokroku ve věci unie kapitálových trhů“. Je zmiňováno zajištění „průmyslové obnovy a dekarbonizace a umožnění toho, aby EU zůstala průmyslovou a technologickou velmocí“.
Měla by být rovněž snížena „administrativní a regulační zátěž a zátěž spojená s podáváním zpráv, zejména pro malé a střední podniky“.
Dokument zahrnuje i témata jako „obranná připravenost“, „postavení Evropy ve výzkumu a inovacích v globálním měřítku“, „strategická energetická suverenita“, „budování oběhovějšího hospodářství účinněji využívajícího zdroje a rozvoj integrovaného trhu s druhotnými materiály, zejména s kritickými surovinami“, „posílení technologických kapacit EU“ nebo „dosažení konkurenceschopného, udržitelného a odolného zemědělského odvětví“.
Jak se dočteme v závěru prohlášení „výzvy v oblasti konkurenceschopnosti“, jimž EU čelí, budou „vyžadovat rozsáhlé investice mobilizující veřejné i soukromé financování“.