Rostoucí poptávka po materiálech, které jsou klíčové pro lepší elektromobilitu, dala Demokratické republice Kongo novou vyjednávací páku, protože Evropa se snaží zajistit dodávky.
Kobalt je důležitou součástí baterií, které jsou klíčové pro energetickou transformaci Evropy a její cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.
Dvě třetiny světových zásob kobaltu pocházejí z Demokratické republiky Kongo. Po produkci pouhých 800 metrických tun v roce 1994 dosáhla roční produkce do roku 2020 až 98 000 metrických tun. Mezitím se produkce kobaltu ve zbytku světa také zdvojnásobila, ale růst zůstává relativně malý, uvedl web Deutsche Welle.
Evropa potřebuje to, co má Kongo, ale rovnice není přímočará. „Zpracování kobaltu probíhá ze 75 % v Číně. Pokud tedy chcete kobalt skutečně využít, musíte obchodovat s Čínou,“ říká Cecilia Trasiová, analytička pro klima a energetiku evropského think tanku Bruegel.
Poslankyně Evropského parlamentu Marie-Pierre Vedrenneová si je této nerovnováhy vědoma a vysvětluje, že Čína v současné době ovládá většinu odvětví s přidanou hodnotou souvisejících se surovinami, od těžby až po recyklaci. Říká, že čínské metody v DRK jsou vykořisťovatelské a „nemají v úmyslu budovat v Africe kapacity pro přidávání hodnoty, i když by to mělo být cílem“.
V těžebních oblastech DRK je vidět jen málo evropských hráčů a po rafinaci v Číně se kobalt dostává do Evropy po absolvování nejméně 5 až 6 dalších zastávek, odhaduje Trasiová.
Podnikatel Simon Tuma Waku říká, že je jen logické, že se DKR vyhýbá evropským zemím jako partnerům. Tuma Waku byl ministrem dolů a uhlovodíků DKR a v roce 2002, po druhé konžské válce, sponzoroval první horní zákoník země.
„Africké národy říkají, že musíte brát v úvahu i naše přání a pocity,“ říká. „Nenuťte nás dělat něco, o čem si myslíte, že je pro nás nejlepší. Spíše se nás zeptejte, co chceme dělat. A my vám řekneme, jak můžete investovat své peníze.“
Evropa se pravděpodobně v dohledné době nestane obchodním partnerem číslo jedna DRK. Lví podíl konžského exportu stále získává Čína a reagovat na rozmary bývalých koloniálních mocností není pro regionální a průmyslové mocnosti zdaleka prioritou.