Vilnius, Talinn, Riga a Varšava chtějí dvojnásobné výdaje na obranu v rámci EU. Volají také po zapojení dodavetelů zbraní mimo EU.
Podle Litvy, Estonska, Lotyšska a Polska musí Evropská unie zdvojnásobit své výdaje na obranu a naléhavě investovat nejméně 100 miliard eur.
Navrhují společné půjčky, umožnění financování obranných potřeb Evropskou investiční bankou a spolupráci s partnery mimo EU, jako je Velká Británie. Současné výdaje na armádu se pro rok 2024 odhadují na 326 miliard eur a je třeba je zvýšit, aby bylo možné splnit cíl 3 % HDP a připravit se na mimořádné vojenské situace. Nová obranná strategie se stala tématem jednání vedoucích představitelů EU, přičemž do března by měl být vypracován návrh a do konce roku plán.
Některé země, zejména Německo, váhají se společnými půjčkami na obranu. Americký prezident Donald Trump vyzval členy NATO, aby na obranu vynakládali 5 % svého HDP, což je cíl, který nesplňují ani USA. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU by měla v příštím desetiletí investovat do obrany nejméně 500 miliard eur, ale nedávný dokument naznačuje, že okamžité potřeby existují ještě před rozpočtovým cyklem v roce 2028.
Tento dokument varuje, že Rusko posiluje své vojenské kapacity a vyrábí více dělostřeleckých granátů než Evropa a USA dohromady. EU potřebuje nejméně 50 miliard eur na zvýšení výroby dělostřelectva a podporu Ukrajiny, která potřebuje financování navzdory rostoucím průmyslovým kapacitám. Navrhuje zabavit zmrazená ruská aktiva za účelem financování, ačkoli je to sporné. Mezi další priority patří rozvoj evropského štítu protivzdušné obrany a posílení spolupráce s NATO. Zmíněné čtyři státy vyzývají EU, aby byla otevřená obranné spolupráci s dodavateli mimo blok, přestože vyzývají k utrácení finanční prostředků především v rámci bloku.