Zpracovatelský průmysl ztrácí na významu pro zaměstnanost. Odborníci a sdružení to považují za varovný signál.
V Německu není pod tlakem jen průmysl, ale celý výrobní sektor, který zahrnuje také mnoho malých a středních podniků a řemeslníků, upozornil list Handelsblatt.
Skutečnost, že německá ekonomika oslabuje a podniky v tomto odvětví dostávají méně zakázek, způsobila, že zaměstnanost v tomto odvětví od srpna 2023 měsíčně klesá.
Podle Spolkové agentury práce (BA) pracovalo v lednu ve zpracovatelském průmyslu 6,67 milionu osob, což je přibližně o 120 000 méně než před rokem. Zejména malé a střední podniky s méně než 250 zaměstnanci snižují počet svých zaměstnanců nebo zcela ukončují činnost.
Marc Biadacz, poslanec Spolkového sněmu za CDU, k nejnovějším údajům BA uvedl: „To je 120 000 individuálních osudů, jejichž pracovní místa byla ztracena v důsledku chybné hospodářské politiky.“ Průmysl musí mít v Německu své místo.“
O varování nebyla nouze. „V Bádensku-Württembersku zažíváme deindustrializaci – s nejistým výsledkem,“ řekla Barbara Reschová, okresní ředitelka IG Metall ve spolkové zemi. Podobně se vyjádřil i Lars Kroemer, hlavní ekonom zaměstnavatelského svazu Gesamtmetall: „Nyní potřebujeme změnu politiky, abychom zastavili deindustrializaci.“
Jen v kovoprůmyslu a elektrotechnickém průmyslu stála politicky vyvolaná krize od roku 2023 více než 100 000 pracovních míst, uvedl ekonom Kroemer. „A nezaměstnanost nadále roste.“ Relativní ztráta významu průmyslu pro zaměstnanost je však patrná již mnohem déle.
Z pohledu průmyslových odborů musí být propouštění ve zpracovatelském průmyslu varovným signálem. „Každé pracovní místo, které zanikne, se už nevrátí,“ varovala Reschová.