Existují obavy, že Trumpova obchodní opatření by mohla vést k velkému globálnímu hospodářskému poklesu, podobnému předchozím krizím, včetně finančního krachu v roce 2008 a pandemie Covid-19.
Globální ekonomika se může dostat do recese kvůli clům Donalda Trumpa, která způsobila značné ztráty, včetně 2,5 bilionu USD vymazaných z indexu S&P 500, píše analytik William Pesek pro Asia Times. Obzvláště znepokojeni jsou asijští politici, neboť tento region je těmito opatřeními silně ovlivněn. Ekonomové JPMorgan předpovídají, že Trumpova recese je pravděpodobná, a varují, že tato cla by mohla přidat až 1, 5 % k rostoucím cenám a ovlivnit osobní příjmy a spotřebitelské výdaje v USA.
Cla tvrdě dopadají na země jako Čína a Vietnam, přičemž Čína čelí 54% dani a Vietnam 46% dani na své dodávky do USA. Daně mohou zvýšit náklady výrobců a vést ke zvýšení cen pro spotřebitele na celém světě. Mnozí se domnívají, že tato cla budou mít zničující dopad na ekonomiky závislé na vývozu do USA.
Vietnam bude pravděpodobně spíše vyjednávat než uplatňovat odvetná opatření proti americkým clům, protože dováží příliš málo amerického zboží na to, aby to mělo významný dopad. Japonsko a Jižní Korea čelí clům ve výši 24 % a 25 %, ale možná budou muset přijmout opatření, aby se vyhnuly horším sankcím.
Existují obavy, že Trumpova obchodní opatření by mohla vést k velkému globálnímu hospodářskému poklesu, podobnému předchozím krizím, včetně finančního krachu v roce 2008 a pandemie Covid-19. Někteří analytici naznačují, že cla by mohla výrazně zvýšit celní sazbu v USA a překročit historické úrovně, což by mohlo poškodit hospodářský růst USA.
Odborníci kritizují logiku těchto cel a naznačují, že vzhledem k tradičním ekonomickým principům by tato opatření mohla vést k inflaci v případě oslabení dolaru.
Kevin Thozet ze společnosti Carmignac upozorňuje, že americká ekonomika může v letošním roce směřovat k recesi a inflace se bude zvyšovat. Děje se tak ještě předtím, než Trump zavede nová cla na odvětví, jako jsou čipy a léčiva. Analytici se domnívají, že tato cla by mohla poškodit americkou ekonomiku, zejména pokud kvůli nim budou jiné země čelit recesi nebo krizi.
Ekonom agentury Fitch Ratings Olu Sonola to označuje za zásadní změnu pro globální ekonomiku a předpovídá, že mnoho zemí by se mohlo dostat do recese. Například Japonsko čelí zvýšenému riziku stagflace kvůli 25% dani na dovoz automobilů. Stagflace může nastat i ve Spojených státech, kde by se mohly zúžit výnosové marže státních dluhopisů. Analytik Kelvin Wong zdůrazňuje, že nejistý růst a životní náklady zhoršené agresivní obchodní politikou zvyšují rizika stagflace. Čína se mezitím potýká s deflací a omezenými možnostmi stimulace v důsledku těchto cel.
Peking pomáhá vývozcům levným financováním a daňovými úlevami. Objevují se také varování o tom, že zrušení pravidla de minimis poškodí zaměstnanost v odvětvích vývozu náročných na pracovní sílu. Zatímco podíl Číny na světovém obchodu roste, vyvstávají otázky ohledně 3,3 bilionu dolarů, které USA v loňském roce dovezly, zejména s ohledem na Trumpova cla, která by mohla snížit dovoz. Tato situace ohrožuje globální růst, který je klíčový pro ekonomiky závislé na vývozu, jako je Čína a Německo.
Mezi další obavy patří i obrácení „efektu bohatství“, kdy klesající ceny akcií pravděpodobně poškodí důvěru domácností. Volatilita trhu spojená s cly trápí také finanční sektor, který zažívá výrazné poklesy akcií. Výprodej akcií poukázal na zranitelnost Asie vůči Trumpově obchodní politice, přičemž ztráty utrpěl japonský index Nikkei 225 a korejský Kospi. Japonští a korejští představitelé vyjádřili hluboké znepokojení a odhodlání zmírnit dopady obchodu.
Komunistická strana Číny kritizovala Trumpovo rozhodnutí o clech jako „typickou jednostrannou šikanu“ a hodlá přijmout opatření na ochranu svých práv. Peking vyzývá USA, aby cla zrušily a obchodní otázky řešily prostřednictvím dialogu.
Asijské ekonomiky, zejména ty mimo Čínu a Vietnam, čelí významným dopadům nových cel. Nejvíce jsou postiženy země jako Tchaj-wan, Thajsko a Indonésie. Bývalý ministr financí USA a ekonom Lawrence Summers vyjádřil obavu, že toto zvýšení cel by mohlo vést k velkému hospodářskému šoku podobnému ropné krizi.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.