Evropská unie dala najevo ochotu jednat se Spojenými státy o bezcelním obchodním paktu. Zároveň však naznačila, že je připravena v případě potřeby přijmout odvetná opatření.
V rámci protekcionistické politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa čelí EU 25procentním americkým clům na ocel, hliník a automobily a 20procentním clům na téměř veškeré další zboží. Trump navíc pohrozil 200procentním clem na alkoholické nápoje z EU, pokud Unie přistoupí k navrhovanému 50procentnímu clu na americký bourbon, což vyvolalo obavy ve Francii a Itálii, které jsou klíčovými vývozci vína a lihovin. V celní válce musí být Brusel velmi opatrný. Důvodem je velký objem dovozu zboží z USA do EU, který v roce 2024 činil výrazně přes 300 miliard eur. Ministři obchodu ze zemí Evropské unie se v druhém dubnovém týdnu sešli v Lucemburku, aby projednali reakci Unie na americká cla. Většina účastníků se shodla na tom, že prioritou by mělo být zahájení rozhovorů s cílem vyhnout se obchodní válce. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se již dříve nechala slyšet, že EU je připravena s USA jednat o dohodě o nulových clech na průmyslové zboží. Komisař EU pro obchod Maroš Šefčovič pak na tiskové konferenci prohlásil: „Dříve či později zasedneme s USA k jednacímu stolu a najdeme oboustranně přijatelný kompromis.“
EU nicméně potvrdila, že se na protireakci chystá a první odvetná cla na vybrané dovozy z USA začne zavádět příští týden. Komisař Šefčovič po jednání uvedl pro tisk, že protiopatření budou upravena po zvážení připomínek členských států. „Pokud jde o ocel, hliník a deriváty, hovoříme o 26 miliardách eur,“ odhaduje komisař. První kolo cel EU na americké zboží podle něj vstoupí v platnost 15. dubna a druhá vlna je stanovena na 15. května. Ačkoli EU nadále upřednostňuje vyjednávání, Šefčovič varoval, že blok je připraven v případě potřeby svou reakci vystupňovat a například omezit přístup amerických společností k veřejným zakázkám. Země EU, pro které je obchod s USA důležitý, však vyzvaly k opatrnosti, a to například irský ministr zahraničí Simon Harris nebo nizozemská ministryně obchodu Reinette Kleverová. Ta vyzvala ke zdrženlivosti a varovala, že okamžitá eskalace by mohla dále narušit trhy. „Musíme zachovat klid a reagovat způsobem, který deeskaluje. Akciové trhy právě teď ukazují, co se stane, pokud budeme eskalovat okamžitě. Budeme však připraveni přijmout protiopatření, pokud to bude nutné, abychom dostali Američany k jednacímu stolu,“ uvedla. Cla EU jsou tedy prozatím do velké míry opatrná a pro mnohé členské země sporná.