Rozdíl mezi bohatými a chudými není nic nového.
Podle nové studie, která srovnává rozložení velikosti obydlí na více než tisícovce míst po celém světě za posledních 10 000 let, je nerovnost rozšířená v celé historii lidstva. Není však nevyhnutelná a neprojevuje se ve stejné míře na všech místech a ve všech dobách.
Článek, který byl spolu s dalšími články na stejné téma publikován v časopise PNAS, je součástí rozsáhlejšího výzkumu, v jehož rámci bylo analyzováno přibližně 50 000 domů z archeologických nalezišť a rozdíly ve velikosti domů byly použity jako měřítko nerovnosti v bohatství v průběhu času na několika kontinentech.
Podle Garyho Feinmana, kurátora Fieldova muzea v Chicagu (USA), „jde o bezprecedentní soubor dat v archeologii, který nám umožňuje empiricky a systematicky zkoumat vzorce nerovnosti v čase“.
„Vysoká míra nerovnosti není ve velkých společnostech nevyhnutelná. Existují faktory, které mohou usnadnit její vznik nebo nárůst na vysokou úroveň, ale tyto faktory lze vyrovnávat nebo měnit různými lidskými rozhodnutími a institucemi,“ uvedl dále Feinman.
Podle Feinmana přispěla k tlumení nerovnosti v určitých dobách a místech lidská volba, správa a spolupráce, a právě to vysvětluje tuto proměnlivost v čase a prostoru.
V další studii, kterou vedla Washingtonská státní univerzita, vědci zjistili, že nerovnost v bohatství začala formovat lidské společnosti před více než 10 000 lety, tedy dlouho před vznikem starověkých říší nebo vynálezem písma.
„Mnoho lidí si představuje primitivní společnosti jako rovnostářské, ale náš výzkum ukazuje, že majetková nerovnost se prosadila překvapivě brzy,“ říká Tim Kohler. „Změna nebyla okamžitá, rostla postupně s tím, jak se společnosti rozšiřovaly, počet obyvatel rostl a zdroje se stávaly omezenějšími.“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.