Rozsudek nad Fernándezovou de Kirchner ukazuje trend v západních zemích, kde soudy zakazují účast vrcholných politiků ve volbách.
Je těžké si představit, že by se Cristina Fernándezová de Kirchner mohla vrátit k moci jako Donald Trump, sama to také popírá, navzdory tomu se však k moci již vrátila, píše analytik Marcelo J. García o politické kariéře bývalé argentinské prezidentky. Marc Stanley, bývalý velvyslanec USA v Argentině, prohlásil, že Fernándezová de Kirchner bude vnímána jako jedna z nejvlivnějších žen Latinské Ameriky, přestože byla odsouzena k odnětí svobody za korupci a zákazu výkonu politických funkcí.
Americké ministerstvo zahraničí následně prohlásilo, že ona a její rodina nemají kvůli vážným problémům s korupcí nárok na vstup do USA. Ministr zahraničí Marco Rubio ji obvinil, že využívala svého postavení k úplatkářským schématům, která stála argentinskou vládu miliony.
Fernándezová se už obrátila na Nejvyšší soud, aby přezkoumal její rozsudek. Pokud by s odvoláním neuspěla, mohla by být zatčena, vzhledem ke svému věku by však mohla požádat o domácí vězení.
Tato situace ukazuje trend v západních zemích, kde soudy zakazují účasti vrcholných politiků ve volbách. Například Marine Le Penová ve Francii byla odsouzena za zpronevěru a nesmí pět let kandidovat, v Brazílii čelili podobným problémům s volebním právem Luiz Inácio Lula da Silva a Jair Messias Bolsonaro.
Fernándezová de Kirchner vyjádřila obavy, že proti ní bude vedena kampaň „lawfare“, podobně jako v případě Donalda Trumpa po jeho odsouzení v květnu 2024 za trestný čin související s falšováním obchodních záznamů. Trump v té době čekal na verdikt veřejnosti v nadcházejících prezidentských volbách, takže soudní řízení bylo odloženo až na dobu po volbách, jeho vítězství nakonec vedlo k tomu, že nebyl potrestán.
Fernándezová de Kirchner se musí v dohledné době rozhodnout, zda bude kandidovat do argentinského Kongresu. Její probíhající politický konflikt s guvernérem Buenos Aires Axelem Kicillofem jí rozhodnutí komplikuje. Navíc nad ní visí potenciální právní námitky ze strany Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud jí však může umožnit kandidovat a ona si tak může zajistit kongresovou imunitu, což naznačuje, že by si mohla stále udržet politickou přítomnost, pravděpodobně však oslabenou.
Prezident Javier Milei staví ji i Kicillofa do pozice politických soupeřů pro prezidentské volby v roce 2027, v silnější pozici se ale zdá být Kicillof, neboť je mladší a méně spojovaný s korupcí. Oba politici jsou členy Justicialistické strany, Fernándezová je její předsedkyní.
Úplný politický návrat Fernándezové de Kirchner by mohl připomínat ten Trumpův, podle autora je nicméně nepravděpodobné, že by bývalá argentinská prezidentka znovu dosáhla stejné relevance.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.