Mimo kontinent žije nejméně 20 milionů emigrantů, což je trojnásobný nárůst od roku 1990. Na Evropu připadá přibližně polovina afrických migrantů mimo Afriku, ale její podíl od roku 1990 neustále klesá. Naopak Amerika, Čína, Saúdská Arábie a Turecko zaznamenaly nárůst počtu obyvatel narozených v Africe.
Jednou z příčin je demografie. Je známo, že ve vyspělých zemích bude počet lidí v produktivním věku (zhruba ve věku 15 až 64 let) klesat, což povede k prohloubení nedostatku pracovních sil. Naproti tomu v Africe se podle prognóz zvýší počet obyvatel v produktivním věku do roku 2050 přibližně o 700 milionů osob. A Africké země vytvářejí jen asi pětinu počtu formálních pracovních míst, která jsou potřebná k absorbování jejich rostoucí pracovní síly, uvedl The Economist.
Další příčinou je ekonomika. Mnoho afrických zemí vstupuje do fáze svého rozvoje, kdy jsou lidé stále ještě dost chudí na to, aby chtěli odejít, ale poprvé mají dostatek peněz na cestování na velké vzdálenosti.
To vyvolává dvě velké a kontroverzní otázky, jednu o důsledcích pro Afriku a druhou o postoji zbytku světa. Je zřejmé, že emigrace je často v zájmu těch, kteří odcházejí. Jejich život se může změnit tím, že v bohatších zemích vydělají několikanásobně více než doma. Odchod je často nejjistější cestou z chudoby.
Afričtí ekonomové však mají obavy z odlivu mozků. Někteří vědci se obávají také politických dopadů migrace. Pokud nejlepší a nejchytřejší odejdou, znamená to, že ve vedení země zůstanou ti nejhorší? V určitém okamžiku je odliv kvalifikovaných pracovníků dostatečně velký a rychlý na to, aby škodil, zejména v malých zemích s mělkou vzdělanostní vrstvou.
Ovšem demografické tlaky a ekonomické pobídky budou i nadále silné. Migrace z Afriky bude pokračovat, i když jinde klesne, protože bohatý svět bude potřebovat pracovníky.