EU se v indo-tichomořském regionu snaží stylizovat do role protiváhy v soupeření mezi USA a Čínou.
Na letošním dialogu Shangri-La v Singapuru vyjádřili evropští lídři přání hrát větší roli v záležitostech Indo-Pacifiku, píše o současných ambicích EU v Asii analytik Marcus Loh pro Asia Times. Francouzský prezident Emmanuel Macron v Singapuru zdůraznil potřebu „strategické rovnováhy“ v Asii. Místopředsedkyně Evropské komise Kaja Kallasová uvedla, že Evropská unie chce být partnerem, nikoli mocností. Tento postoj podpořili představitelé Německa, Švédska a Finska, kteří naznačili, že Evropa by mohla působit jako stabilizující síla mezi asertivním přístupem Číny a nejednotnými závazky USA.
Indo-pacifický region je klíčový, protože jím prochází více než 60 % světového námořního obchodu a je dějištěm významných mezinárodních sporů (např. Jihočínské moře). Čínské námořnictvo se rychle rozšiřuje a převyšuje kapacity USA v oblasti. Evropské námořnictvo zas nemá dostatečné zdroje a operační připravenost pro trvalou přítomnost v Indo-Pacifiku. Pouze Francie, Spojené království a Itálie jsou schopny provozovat letadlové lodě, jejich celkové námořní síly v regionu jsou však minimální.
Evropská námořní přítomnost v indicko-tichomořské oblasti je v současné době omezená. Existují nicméně tři klíčové způsoby, jak by EU mohla posílit bezpečnost v regionu.
Za prvé, Evropská unie by mohla usilovat o plné členství v ASEAN Defense Ministers’ Meeting Plus (ADMM-Plus), hlavním multilaterálním bezpečnostním fóru regionu. Toto fórum sdružuje ASEAN a osm dalších zemí, včetně USA a Číny, a realizovalo již řadu společných cvičení. Zapojení Evropy by mohlo díky jejím odborným znalostem přinést stabilitu a podporu v oblastech, jako je námořní a kybernetická bezpečnost.
Za druhé, Evropská unie může zvýšit svůj význam propojením vývozu obranných technologií s místním rozvojem. Jihovýchodní asijské země stojí o zbrojní dohody, které zahrnují transfer technologií a vytváření pracovních míst. Nedávné evropské dohody v oblasti obrany již začaly tato očekávání zohledňovat.
A konečně, programy jako Evropský nástroj pro mír (EPF) a Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) mají za cíl posílit evropský obranný průmysl a zároveň podporovat partnerství s ASEAN, koprodukci a společné podniky.
Ujednání splňující kritéria SAFE mohou posílit hlavní cíle programu (efektivita a odolnost) a zároveň pomoci státům jihovýchodní Asie modernizovat se za přijatelných nákladů. Ambice EU v indicko-tichomořské oblasti jsou důležité, ale jsou podle autora neúplné. Aby se Evropská unie stala ústředním hráčem, musí se připojit k regionálním institucím, sladit obranu s hospodářským rozvojem a integrovat se s regionálními partnery v dodavatelských řetězcích v oblasti obrany.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.