Americký prezident přivítal skupinu pěti státníků ze západní a střední Afriky na neformálním pracovním obědě v Bílém domě.
Schůzky Donalda Trumpa s africkými představiteli se zúčastnili představitelé Libérie, Senegalu, Gabonu, Mauretánie a Guinea-Bissau. Podle vyjádření Bílého domu šlo o součást širší snahy o redefinici amerického přístupu k africkému kontinentu. Setkání bylo překvapivé nejen svou nenadálostí, ale i přímými a někdy neformálními výroky ze strany hostitele. Americký prezident například poznamenal, že na africkém kontinentu panuje „velké rozhořčení“, aniž by konkretizoval, zda měl na mysli domácí situaci v jednotlivých zemích, nebo vztah k mezinárodnímu společenství. Přesto setkání probíhalo v přátelském duchu. Lídři jednotlivých afrických států dostali prostor k vlastnímu vystoupení, ve kterém se často objevovala slova uznání vůči současné administrativě USA a jejím snahám o podporu mírových procesů ve světě. Prezident Mauretánie Mohamed Ould Ghazouaní například ocenil „angažovanost americké vlády na africkém kontinentu“ a vyjádřil zájem o posílení vzájemné spolupráce.
Zajímavý moment přinesl příspěvek senegalského prezidenta Bassiroua Diomaye Faye, který kromě tradičních diplomatických témat představil i konkrétní návrh investiční spolupráce. Vyzval Spojené státy k podpoře rozvoje turistického sektoru, přičemž zmínil možnost výstavby golfového hřiště, vzdáleného pouhých šest hodin letu z New Yorku. V uvolněné atmosféře naznačil, že by prezident USA mohl své schopnosti na greenu předvést osobně. Zazněly i další symbolické výroky o možnosti budoucí návštěvy Afriky ze strany amerického prezidenta. Ten sice vyjádřil zájem, ale zároveň podotkl, že termín by závisel na jeho pracovním kalendáři. Trumpův předchůdce, prezident Joe Biden, cestu na africký kontinent avizoval v roce 2023. Návštěvu však uskutečnil až v samotném závěru svého funkčního období, když v prosinci 2024 navštívil Angolu. Historicky byly vztahy mezi Spojenými státy a africkými státy často formovány střídajícími se vlnami zájmu a opomíjení. Zatímco během studené války hrála Afrika důležitou roli v geopolitické rivalitě mezi USA a Sovětským svazem, v období po roce 2000 se pozornost Washingtonu přesunula k boji proti terorismu a energetické bezpečnosti a africké země mezitím rozvíjely čím dál těsnější vztahy s Čínou, Ruskem a dalšími aktéry. To je možný důvod, proč nyní Spojené státy volí nový přístup, který by měl být více strategický, dlouhodobý a partnerský.