Trumpova obchodní politika posiluje snahy rivalů USA osvobodit se od dolaru a jeho dominance.
Centrální banky stále více investují do zlata, což naznačuje, že dopady fiskální politiky Donalda Trumpa se teprve začínají projevovat, napsal William Pesek pro Asia Times. Cílem tohoto posunu je snížit závislost na americkém dolaru, vyvrátit Trumpovo tvrzení, že daňové škrty se pokryjí samy, a reagovat na jeho nepředvídatelná cla. Výbor pro odpovědný federální rozpočet označil nedávný smírčí návrh zákona (schválený republikány) za nejdražší v historii – do roku 2034 by mohl zvýšit státní dluh o 4,1 bilionu dolarů, dokonce možná o 5,5 bilionu dolarů, pokud se dočasná opatření stanou trvalými.
Trumpova administrativa plánuje tyto výdaje financovat prostřednictvím Číny a dalších zemí Asie, které drží značnou část amerického dluhu, ačkoli tyto země nyní čelí Trumpovým clům. Čínská lidová banka v posledních měsících nakoupila značné množství zlata, od listopadu nashromáždila 1,1 milionu trojských uncí. To naznačuje změnu strategie Číny vůči americkému dolaru. Trumpova agresivní fiskální politika a snižování transparentnosti komplikují totiž soukromému sektoru možnost vyhodnotit skutečnou finanční situaci ve Washingtonu.
Dolar oslabil o 13 % a tento trend může pokračovat, protože centrální banky, které se snaží snížit závislost na dolaru a chránit se před inflací, zvyšují poptávku po zlatě. Analytik Lawson Winder z Bank of America poznamenává, že tento trend je poháněn obavami z amerických cel a fiskálních deficitů.
Centrální banky zemí, jejichž politika není v souladu se zájmy USA (např. Čína a Turecko), agresivně nakupují zlato. Země BRICS – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika – se také snaží odklonit od dolaru. Napětí zvyšují nedávná cla, která Trump uvalil na Brazílii v souvislosti s kritikou její vlády. Analytici se domnívají, že tento krok USA lze vnímat jako pokus o zneužití finanční moci. Objevují se obavy, že takové chování podnítí zahraniční investory k odklonu od amerických aktiv.
Ekonomové varují, že zneužívání finanční dominance může běžné obchodní konflikty eskalovat do širších ekonomických sporů, které by mohly mít závažné důsledky pro americké kapitálové trhy a jejich otevřenost.
Bývalá administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zmrazila ruské devizové rezervy v reakci na invazi na Ukrajinu, čímž posílila diskusi o dopadech dominance dolaru, připomíná autor. V roce 2022 Kongres povolil Bidenovi zabavit ruská dolarová aktiva na podporu Ukrajiny, což vyvolalo obavy z dlouhodobých dopadů tohoto přístupu. Trumpova politika, například zpřísnění studentských víz pro Čínu, také poškozuje vliv Ameriky a postavení dolaru. Navzdory současné dominanci dolaru jako globální měny se objevují náznaky, že země BRICS usilují o snížení své závislosti na něm a potenciálně i o zavedení jednotné měny. Čína například aktivně diverzifikuje své rezervy i tím, že zvyšuje nákupy zlata a snižuje držbu amerických státních dluhopisů.
Trumpova kritika Federálního rezervního systému (FED) může globálně zvýšit zájem o investice do zlata. Jsou zde rovněž obavy, že se současný americký prezident může pokusit odvolat předsedu FEDu Jerome Powella před koncem funkčního období. Podle analytiků by však předčasné jmenování nového předsedy FEDu mohlo zmást trh a poškodit očekávání ohledně úrokových sazeb. Takový postup by mohl oslabit dolar jako globální bezpečnou měnu.
Čína a další rivalové USA touží po světě bez dolaru. Trumpova současná politika „dělá zlato zase velkým“ a snahám o budoucnost bez dolaru tak přispívá.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.