V senegalské metropoli došlo v třetím červencovém týdnu k oficiálnímu předání posledních dvou francouzských vojenských základen pod správu senegalské armády.
Více než šest dekád trvající vojenská přítomnost Francie v zemi, která bývala její kolonií, je u konce. Krok Paříže přichází v době rostoucího odporu vůči francouzskému vlivu v regionu. Senegalský prezident Bassirou Diomaye Faye již v prosinci oznámil záměr zcela ukončit působení zahraničních vojenských sil na území státu. Tento plán je reakcí na silnou společenskou poptávku po větší strategické autonomii a suverénním rozhodování. Slavnostní ceremonii předsedal senegalský generál Mbaye Cissé spolu s generálem Pascalem Iannim, představitelem francouzského velení pro Afriku. Oba velitelé označili událost za klíčový mezník ve vztazích mezi Dakarem a Paříží. Podle generála Cissého vstupují obě armády do nové fáze spolupráce, která se má více opírat o rovnost a respekt k senegalské suverenitě. Senegal se tak připojuje ke stále širšímu okruhu západoafrických států, které v posledních letech omezují nebo zcela ukončují spolupráci s Francií. Mezi nimi jsou i Burkina Faso, Niger a Mali, kde v letech 2020 až 2023 došlo k vojenským převratům a následnému vypovězení více než 4 000 francouzských vojáků. Tyto země čím dál více směřují k alternativním partnerům, především Rusku. Francie se již dříve stáhla ze Středoafrické republiky a letos definitivně opustila své základny v Pobřeží slonoviny a Čadu. Její poslední trvalou vojenskou přítomností na kontinentu zůstává základna v Džibutsku, kde působí zhruba 1 500 vojáků.
Francouzská armáda měla v Senegalu stálou přítomnost od jeho osamostatnění v roce 1960. Základna Camp Geille, kde bylo rozmístěno přibližně 350 vojáků, byla jednou z posledních, která do července 2025 přejde pod výlučnou kontrolu domácího velení. Masové protesty v roce 2021, při nichž došlo i k útokům na francouzské podniky, reflektovaly hluboké napětí ohledně stále přetrvávajících vazeb na bývalou koloniální mocnost. Faye navíc oznámil ukončení vojenské spolupráce ve symbolický den – při 80. výročí masakru senegalských vojáků (tzv. Tirailleurs Sénégalais), kteří byli v roce 1944 zabiti francouzskými jednotkami po protestech kvůli zpožděným výplatám a špatným podmínkám. Francouzský prezident Emmanuel Macron letos v dopise oficiálně přiznal odpovědnost Francie za tento historický zločin a označil jej za „masakr“. Ukončení francouzské vojenské přítomnosti je součástí širšího posunu v rovnováze sil v regionu, kdy nové sebevědomí získávají africké státy volající po rovnějším, partnerském postavení v mezinárodních vztazích.