Návrat ke kořenům je „in“. Stále více Afroameričanů zvažuje opuštění Spojených států a přesídlení do Afriky.
Historie Afroameričanů ve Spojených státech sahá až do 17. století, kdy byli první Afričané násilně přivezeni na americký kontinent jako otroci. Po staletí tvořili základní pracovní sílu v jižanských státech, zejména na plantážích s bavlnou a cukrovou třtinou. Otroctví bylo formálně zrušeno v roce 1865, avšak rasová segregace, diskriminace a systematické znevýhodňování přetrvávaly další desítky let. Pro mnoho Afroameričanů zůstává zkušenost s rasismem a pocitem vyloučení součástí každodenní reality. Právě proto je pro některé z nich myšlenka návratu do Afriky – místa, odkud byli jejich předci odvedeni – nejen politickým nebo ekonomickým rozhodnutím, ale i osobním a symbolickým aktem znovuzískání identity. Tento trend, označovaný někdy jako „reverzní migrace“, není motivován pouze historickými nebo kulturními důvody, ale i rostoucím pocitem neklidu a odcizení ve vlastní zemi. Jedním z těch, kdo se rozhodli pro radikální životní změnu, je Američan Auston Holleman, který po letech života v několika zemích zakotvil v Nairobi, hlavním městě Keni. Tvrdí, že v Africe nachází nejen větší pocit bezpečí, ale i přijetí, které mu ve Spojených státech chybělo. „V USA je společenská soudržnost rozbitá. Tady se cítím být součástí celku, lidé vypadají jako já a připadám si, že sem patřím,“ říká. Holleman zároveň vyjadřuje obavy ohledně politického klimatu ve Spojených státech. Podle něj vzrůstající geopolitické napětí komplikuje postavení občanů USA v zahraničí a může vést k negativním reakcím vůči Američanům jako takovým.
Zájem Afroameričanů o Afriku však není zcela nový jev. V roce 2019 spustila Ghana iniciativu „Rok návratu“, jejímž cílem bylo přilákat afroamerickou diasporu zpět na africký kontinent. V rámci programu získaly stovky Afroameričanů ghanské občanství. Tento krok nejenže podpořil kulturní výměnu, ale měl i ekonomický přínos. V Keni roste zájem o relokační služby, což potvrzuje i zakladatelka společnosti Adilah Relocation Services, Adilah Mohammad. Ta se do země přestěhovala krátce po smrti své matky s cílem nalézt vnitřní klid. Dnes pomáhá ostatním s adaptací — od hledání bydlení až po zajištění zdravotní péče. „Lidé konečně dělají rozhodnutí pro sebe, osvobozují se mentálně i kulturně. Nejde jen o přesun, ale o vnitřní transformaci,“ říká Mohammad. Afrika podle ní není jedinou alternativou, ale pro mnohé má hluboký duchovní význam. Podle odborníků by africké ekonomiky mohly z tohoto trendu výrazně těžit — pokud se dokážou vypořádat s překážkami jako je korupce či institucionální nestabilita. Veřejný analytik z organizace UN-Habitat, Raphael Obonyo, upozorňuje, že Spojené státy tímto vývojem přicházejí o lidský kapitál a oslabují vlastní image „země neomezených možností“. „Spojené státy ztrácejí nejen talenty a zdroje, ale i svůj narativ o stabilitě a inkluzivitě. Tento odliv lidí ukazuje, že stále více z nich se necítí být doma ve své domovině,“ uzavírá Obonyo. Budoucnost ukáže, zda africké státy dokážou tento zájem přetavit ve stabilní a oboustranně výhodný vztah. Jedno je však jisté: návrat ke kořenům už dávno není jen otázkou minulosti, ale stává se aktuální volbou pro stále více lidí.