Švýcarsko, dlouhodobě považované za jeden z hlavních světových center pro obchod se surovinami, čelí rostoucí mezinárodní konkurenci a strukturálním změnám.
Švýcarsko čelí velké konkurenci v oblasti pozice nej země pro obchod se surovinami. Během posledních deseti let sílí tlak ze strany obchodních center jako Singapur, Dubaj či Amsterdam. Tato města lákají firmy balíčky daňových pobídek, flexibilnějšími regulačními režimy nebo lepší podporou inovací. Zejména Singapur podle odborníků uplatňuje „velmi proaktivní politiku“ ve snaze přilákat globální obchodní hráče. Brexit zase posílil postavení Amsterdamu, zejména v oblasti energetického obchodování. Přesto si Švýcarsko udržuje několik klíčových výhod – geografickou a politickou stabilitu, efektivní infrastrukturu a hlubokou znalost trhu, zejména v oblasti obchodního financování. „Země má stále silné karty v ruce,“ uvádí Sébastien Landerretche, prezident organizace SUISSENÉGOCE, která zastřešuje obchodní společnosti sídlící ve Švýcarsku. S platností globálních daňových pravidel OECD, která stanovují minimální daňovou sazbu 15 % pro velké nadnárodní firmy (a která Švýcarsko přijalo), však ztrácí země jednu ze svých dlouhodobých výhod – nízké daňové zatížení firem. V této situaci podle Landerretche nabývá na významu osobní daňová zátěž zaměstnanců. „Abychom byli konkurenceschopní, musíme přilákat špičkové talenty. Pokud mají v zahraničí vyšší čistý příjem, zamíří jinam.“
Zatímco Švýcarsko bývá vnímáno jako sídlo velkých hráčů jako Glencore, Trafigura nebo Louis Dreyfus, většinu sektoru tvoří malé a střední podniky – až 80 % členů SUISSENÉGOCE spadá do této kategorie. Tyto firmy jsou často vysoce specializované a plní důležité funkce v logistickém a dodavatelském řetězci. Některé činnosti s nižší přidanou hodnotou – například back-office operace – byly již ze Švýcarska přesunuty do zahraničí. Nicméně rozhodovací centra a strategický management zůstávají nadále ve Švýcarsku, což naznačuje zachování klíčové role země v řízení globálních toků surovin. Další výzvou je ústup specializovaných bank v oblasti obchodního financování. Banky jako ING či BCGE čelí vysokým provozním nákladům ve Švýcarsku a stále častěji přesouvají aktivity do zemí EU, odkud mohou švýcarský trh rovněž obsluhovat. Landerretche však vidí i příležitosti pro alpskou zemi: „Digitální technologie, blockchain i umělá inteligence nám umožňují lépe řídit rizika a posilovat důvěru – což je stále jádrem našeho byznysu.“ Obchod se surovinami bývá veřejností často spojován s netransparentním prostředím a spekulacemi. SUISSENÉGOCE se snaží tento obraz změnit pomocí informační platformy CommoditiesHub.ch, která má přiblížit veřejnosti logistickou a risk-management roli obchodníků se surovinami. „Nejsme spekulanti, jsme ti, kdo zajistí, že suroviny dorazí na místo včas a v potřebné kvalitě, i během krizí,“ říká Landerretche.