Obezita letos celosvětově překonala podvýživu jako nejčastější formu malnutrice u dětí. Podle nové zprávy Dětského fondu OSN UNICEF je dnes obézní jedno z deseti školních dětí a adolescentů.
Alarmující číslo. Trend, který podle odborníků představuje extrémní riziko pro zdraví budoucích generací. Analýza Feeding Profit: How Food Environments are Failing Children vychází z dat více než 190 zemí a ukazuje zásadní posun: zatímco výskyt podváhy u dětí ve věku 5–19 let od roku 2000 klesl z 13 na 9,2 procenta, obezita vzrostla z 3 na 9,4 procenta. Podváha dnes převažuje už jen v subsaharské Africe a v jižní Asii. V ostatních regionech dominuje obezita – včetně mnoha vyspělých států. Nejvyšší podíl obézních dětí na světě pak vykazují některé pacifické ostrovní státy: v Niue jde o 38 procent dětí a mladistvých, na Cookových ostrovech 37 procent a v Nauru 33 procent. Tyto hodnoty se od roku 2000 více než zdvojnásobily, což odborníci vysvětlují přechodem od tradiční stravy k levným dováženým potravinám s vysokým obsahem kalorií. Problém přetrvává i ve vyspělých ekonomikách. V Chile má obezitu 27 procent dětí ve věku 5–19 let, ve Spojených státech a ve Spojených arabských emirátech 21 procent. Podvýživa v podobě zakrnění či chřadnutí sice nadále ohrožuje děti mladší pěti let v mnoha nízko a středněpříjmových zemích, ale u školáků a dospívajících už převládá opačný trend: nadváha a obezita.
Podle posledních dat je dnes na světě 391 milionů dětí a adolescentů s nadváhou, z nichž velká část spadá do kategorie obezity. Obezita představuje závažnou formu nadváhy a výrazně zvyšuje riziko inzulinové rezistence, vysokého krevního tlaku a v dlouhodobém horizontu i cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění a některých druhů rakoviny. Podle UNICEF hlavní problém nespočívá v individuální volbě, ale v prostředí, které utváří stravovací návyky dětí. Ultrazpracované potraviny a fast food – plné cukru, soli, rafinovaných škrobů, nezdravých tuků a aditiv – dnes dominují obchodům i školním bufetům. Silný vliv má také digitální marketing, který potravinářskému průmyslu umožňuje cílit přímo na mladé publikum. Zpráva tak ukazuje, že obezita není jen zdravotním problémem jednotlivce, ale především výsledkem selhávajícího systému. Tradiční stravy mizí, zdravé alternativy jsou často finančně či fyzicky nedostupné a agresivní reklama posiluje poptávku po nezdravých produktech. Pokud státy nezasáhnou – například regulací marketingu, podporou zdravého školního stravování či zvýhodněním kvalitních potravin – počet obézních dětí bude nadále růst a s ním i budoucí zátěž pro zdravotní systémy.